„Počet záložníků, kteří nastoupili na kurz základní přípravy do Vyškova je pro mě v tomto ohledu obrovským úspěchem, stejně jako fakt, že se nám jen za první pololetí letošního roku podařilo navýšit počet záložníků o 500 osob,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
Armáda tak má už 1 900 aktivních záložníků. „Při tomto tempu je dosažení cíle 5 tisíc příslušníků aktivní zálohy do roku 2025 více než reálné,“ dodal Bečvář.
Aktivní zálohaSoučasný systém aktivní zálohy začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložáky na první dobrovolná vojenská cvičení. Z účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů aktivní zálohy. Ty začaly být soustavně budovány až od roku 2002. V jednotlivých krajích vznikly v roce 2004 krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k pomáhání při živelných pohromách a ochraně objektů důležitých pro obranu státu v rizikových situacích. Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary aktivní zálohy jako tanková rota, ženijní rota, útvar speciálních sil. Zájemci o členství v aktivních zálohách musí být bezúhonní, splnit zdravotní prohlídku a psychotesty. Lidé bez základní vojenské služby musí projít šestitýdenním vojenským výcvikem. Do aktivních záloh mohou vstoupit lidé od 18 do 57 let, smlouvy jsou podepisovány na tři roky. Nyní aktivní zálohy cvičí 28 dnů v roce. |
Do nového kurzu nastoupili uchazeči ve Vyškově koncem července. Podle velitelství výcviku šlo o rekordní počet - 130 příslušníků aktivní zálohy a osmnáct zájemců o dobrovolné cvičení. „Jsou mezi nimi převážně mladí lidé kolem 20 let, muži i ženy, ale výjimkou nejsou ani starší ročníky, přičemž nejstaršímu účastníkovi je 47 let,“ konstatoval velitel výcviku Miloslav Stuchlík.
Za zvýšením zájmu o službu v zálohách vidí Bečvář především přijetí novely branné legislativy, rozšíření počtu jednotek a odborností, o které se mohou záložníci v armádě ucházet, i celkové zatraktivnění služby.
Velení chce 59 záložních jednotek
V loňském roce přibylo 300 nových záložáků a další stovky se hlásí. V roce 2025 by mělo podle plánů v ČR působit 59 jednotek aktivních záloh místo původních 22 (2 478 záložáků by spadalo pod krajská vojenská velitelství a 2 522 pod bojové a podpůrné útvary). A nové jednotky už vznikají - včetně úzce specializovaných.
Například u Odboru biologické ochrany speciálního centra Těchonín zaměřeného na obzvlášť nebezpečné nemoci včetně SARS nebo eboly, kde má sloužit 135 záložáků. Navzdory specifickým odborným požadavkům je o tuto službu nebývalý zájem - k základnímu výcviku má nastoupit prvních 33 adeptů.
„Je to jako sněhová koule, která se valí a zvětšuje,“ uvedl poradce náčelníka generálního štábu pro aktivní zálohy Ludvík Cimburek, který jako bývalý elitní voják velí záložní jednotce 601. skupiny speciálních sil (rozhovor z loňského července čtěte zde).
Za optimistickými čísly je podle něj pevná komunita, která kolem záloh vzniká. „Náboru napomáhají sami záložáci. O svých jednotkách mluví se svými přáteli i tím, že na sociálních sítích sdílejí informace nejen o vlastní jednotce, ale i o jakékoli jednotce aktivních záloh,“ konstatoval.
Dosažení počtu 5 tisíc záložníků je podle jeho slov reálné. Svědčí o tom také výsledky náboru u těch jednotek, do kterých se začalo nabírat teprve počátkem roku 2016. Například jednotka 43. výsadkového praporu v Chrudimi nebo odbor biologické ochrany v Těchoníně, kde jsou třeba specifičtí odbornici s medicínským vzděláním, už mají každá více než 60 kvalifikovaných zájemců.
Podobně také rota aktivních záloh 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic. „Jednotka je obsazena na 83 procent, přitom ještě před osmnácti měsíci to byla jen četa,“ dodal Cimburek.
Jeden ze spotů, který má nalákat české občany do aktivních záloh (11/2016):
2. listopadu 2016 |
