„Jsem přesvědčen, že základní vojenská služba byla zrušena neuváženě,“ řekl Čunek. Podpora vojenských záloh se proto podle něj Česku bude časem hodit.
Pro zákon bylo 61 senátorů, nikdo nebyl proti, jen dva senátoři se zdrželi. Chybí ještě podpis prezidenta Miloše Zemana. „Návrh zlepší postavení vojáků v záloze,“ řekl senátor Zdeněk Brož.
Odměny jsou náhradou platu v zaměstnání. Jejich růst má zajistit, aby vojákům v aktivních zálohách neklesly kvůli výkonu činné služby celkové příjmy. Vyšší odměny by mohly podle autorů přilákat do aktivních záloh i lidi s praxí, a tudíž s vyššími platy, než jaké jsou na základních pozicích v ozbrojených silách.
Přijatý zákon počítá s tím, že odměna vzroste po dvou letech zařazení do aktivní zálohy o dvě pětiny, po čtyřech letech o desetinu a následně o další desetinu po každých třech letech až do 80 procent. V praxi by to znamenalo, že například od druhého roku zařazení do aktivní zálohy by vojákovi v záloze náležela odměna zvýšená až o 7200 korun ročně, od sedmého roku až o 10 800 korun a od třináctého roku až o 14 400 korun ročně. Konkrétní výše odměny se vypočítává poměrně podle počtu dnů služby.
Předloha počítá také s tím, že vojákům v záloze bude náležet roční odměna 18 000 korun, pokud bude na pravidelném cvičení aspoň sedm dnů za rok. Nyní stačí jeden den. Novela zpřesní druhy vojenských cvičení a jednotně stanoví délku pravidelného cvičení pro všechny vojáky v aktivní záloze na nejvýše šest týdnů ročně. K nástupu na některá cvičení nebude nutná lékařská prohlídka, postačí písemné prohlášení vojáka o zdravotním stavu.