Poté, co Nejvyšší soud na jaře překvapivě zrušil všechny dosavadní rozsudky, se případ vrátil Simetovi na stůl. Mohl na úterním jednání začít od nuly.
"Je to absurdní situace, být po deseti letech znovu na začátku. Straší mě délka řízení," povzdychl si soudce. Nenápadně znovu přesvědčoval znesvářené strany, aby se samy dohodly na urovnání sporu. A zdá se, že částečně uspěl.
Právníci obce a stavebního gigantu slíbili, že se sejdou a dali si měsíční lhůtu na hledání kompromisu.
"Myslím, že po verdiktu Nejvyššího soudu jsme teď na tom relativně lépe. Chci v obecním zastupitelstvu probrat, jak dál," řekl starosta Igor Jirsík. Soudce směrem k němu naznačoval, že Bublava nemůže být absolutním vítězem pře a minimálně by měla uznat, že když si akvapark objednala, tak je i vlastníkem nedokončeného díla. To vedení obce odmítalo s tím, že betonové torzo nikdy nepřevzalo.
Kauza akvapark
|
Původně soudy rozhodovaly ve prospěch firmy Skanska. Ta žalovala obec proto, že zaplaceno dostala 57 milionů, ale prostavěla ještě o 19 milionů víc (i s úroky žádala navíc 38 milionů).
Jirsík oponoval, že Skanska fakturovala část prací a materiálu dvakrát a že například tobogán, bazén, chrliče a nátěry v budově zcela chybí.
Nakonec se obec oháněla a u Nejvyššího soudu uspěla s argumentem, že výběrové řízení a výběr dodavatele vůbec neschválilo obecní zastupitelstvo. A tudíž že smlouvy se Skanskou jsou od počátku neplatné.
Dožadovala se proto vrácení zaplacené částky 57 milionů korun s tím, ať si firma nedokončenou budovu ponechá. "Skanska nikdy neměla v úmyslu stavbu vlastnit," ujišťoval právník firmy Jiří Fišera.
"Obecní zastupitelstvo asi o věcech nerozhodovalo. Jen bralo na vědomí to, co udělal sám starosta (tehdy Bohumil Havel, pozn. red.). Musíme tedy znovu zhodnotit, jak obec dospěla k tomu, že si nechá postavit akvapark. A jestli byl porušen tehdejší zákon o zadávání veřejných zakázek," popsal soudce Simet, co se chystá zkoumat. Zároveň ale naznačil, že by mohly už být překročeny promlčecí lhůty.
V soudní síni se smáli i advokáti
Bublavské zastupitele už soudce v roce 2009 vyslýchal a znovu to dělat nemusí. Tehdy se smáli i advokáti v soudní síni.
"Někdo vyhrál výběrové řízení. Někdo to posoudil a vybral vítěze. My ne," vykládal tehdejší místostarosta Jindřich Kováč. Sám přitom účinkoval ve výběrové komisi.
Spoustu důležitých věcí rozhodovali zastupitelé na neveřejných poradách. Nikdo si nevzpomněl, kdo vlastně s myšlenkou stavět akvapark přišel. O stavbě za 100 milionů korun jsou zmínky pouze ve třech usneseních obce z roku 1999. Navíc zastupitelé jen zpětně "brali na vědomí", že se konala soutěž a že starosta podepsal smlouvy s vítězem.
O mnohém svědčí to, že výběrové řízení Bublava vyhlásila v březnu 1999 a zastupitelé to vzali na vědomí v květnu.
"Všechny úkony, které směřovaly k výběru firmy a k podpisu smluv jsou neplatné. Starosta se pasoval do role zástupce obce, který může vytvářet vůli obce. Tak to být ale nesmělo," uvedla právnička bublavské radnice Alena Králová.
Případ byl odročen na neurčito.
