Kaple svatého Karla Boromejského byla doposud veřejnosti přístupná jen při mimořádných příležitostech. Gymnázium ji chce využívat k pořádání koncertů, výstav, přednášek i svatebních obřadů.
„Když jsem tu byl před lety poprvé, na hliněné podlaze byly poházené střepy z vitráží a pár otlučených dlaždic. Strop byl poměrně zachovaný, ale malby byly až do výšky dvou a půl metru velmi poničené. Světla byla natlučená do tváří světců, kteří jsou na zdech vyobrazeni. Jako by to někdo udělal úmyslně,“ vypráví ředitel gymnázia Zdeněk Bergmann, v jakém stavu kapli objevili.
Kaple je nejstarší plně dochovanou památkou svého druhu v Česku. Je postavena ve stylu křesťanského umění 19. století, který pochází z Německa. Původně byla součástí bývalého kláštera milosrdných sester Karla Boromejského, který zde byl založen v roce 1865.
V letech 1888 až 1889 ji vyzdobili benediktinští mniši z opatství v německém Beuronu, kteří přišli do Prahy ze svého domovského kláštera.
Za socialismu tu byl sklad zeleniny
Po druhé světové válce byl ale klášterní provoz v Teplicích výrazně omezen a v roce 1950 byly komunistickým režimem vyhnány i poslední sestry boromejky. Objekt pomalu začal chátrat. Několik let v něm byl například i sklad zeleniny.
Osud Beuronské kaple však nebyl lhostejný studentům, kteří v 90. letech sami začali s její obnovou. Nejprve se jim podařilo opravit střechu a osadit nová okna, která byla do té doby zakrytá prkny a igelitem.
„Chodil jsem kolem kaple každý den do třídy a svým způsobem mě fascinovala. Shodou okolností jsem se na gymnáziu potkal s Lenkou Sádlovou Burgerovou, která byla u počátků její obnovy v 90. letech. Motivovalo mě to, zapojil jsem se také a v závěru studia jsme tam se spolužáky udělali první výstavu. Snažili jsme se, aby kaple byla známá a vědělo se o ní,“ líčí Jakub Mráček, tehdejší student a dnes učitel gymnázia.
V roce 2004 byl u vzniku občanského sdružení Pro arte beuronensis (dnes funguje jako spolek, pozn. red.), jehož hlavním cílem bylo kapli zachránit. Spolek sháněl peníze na opravu všude, kde se dalo, milion korun dostal třeba z Parlamentu ČR, dotacemi mu pomohlo i město Teplice.
Poslouží zejména na kulturní akce
„V letech 2006 až 2010 byly prostavěny zhruba tři miliony korun, došlo na opravu podlahy, štuků a elektroinstalace. Klíčový byl ale rok 2008, kdy se nám podařilo získat grant na dřevěné vázané lešení k restaurování a společně se 40 dobrovolníky jsme ho postavili. Lešení tam vydrželo přes devět let a sloužilo nejen k prvním čisticím a fixačním pracím, ale i k prohlídkám. Tak zblízka už se dnes na malby nikdo nepodívá,“ dodává Mráček.
Největší obnos financí na záchranu kaple, zhruba 7 milionů korun, přinesl teprve nedávno gymnáziu česko-německý projekt Mundani podporovaný z evropského fondu pro regionální rozvoj.
„Právě to nám umožnilo závěrečnou etapu rekonstrukce,“ uvádí Bergmann s tím, že kapli nyní gymnázium využije pro pořádání kulturních akcí.
„Má vchod z Alejní ulice, je na dobře dostupném místě. Počítáme s ní jako s kontaktním místem mezi školou a teplickou veřejností. Máme už zájemce o svatební obřady a na léto chystáme první výstavu ke stému výročí republiky. Bude se jmenovat Republika 100,“ podotýká ředitel gymnázia.
