Kvůli místní chemičce byl region na konci války častým terčem spojeneckých náletů. V zemi tak zůstávají nevybuchlé jak bomby z letadel, tak německé granáty z protiletadlových baterií.
„V neděli objevená puma je netradiční svou velikostí tisíce liber, což je asi 450 kilogramů. Pochází z náletu, při kterém 20. prosince 1944 vzlétly z Itálie stovky bombardérů B-24,“ upřesňuje archeolog Čech (o nálezu jsme psali zde).
„Kvůli počasí se ale na Mostecko dostalo jen asi šedesát z nich. A kvůli nepřízni počasí či umělému zadýmování se mohla posádka splést a bombu shodit na Most ve směru k Hněvínu, takže dopadla na Široký vrch,“ popisuje původ spojenecké pumy.
Většinou ovšem nálety na chemičku, kde se vyráběl z hnědého uhlí technický benzín, prováděly bombardéry B-17, které unesly pumy do velikosti 500 liber. I takové zůstávají někde pod zemí dosud neobjevené.
Jde o bomby s časovým zapalovačem, který se ale poměrně často porouchal, a proto munice neexplodovala. „Podle statistik zhruba 600 takových pum nevybuchlo. Z toho jich bylo nalezených ale jen 150,“ uvedl Čech.
Neví se, kam bomby spadly
Je téměř nemožné přesně zjistit, na která místa bomby dopadly, neboť letadla bombardovala chemičku i její okolí, ale také někdy shazovala pumy náhodně.
Zároveň to není jediná munice, která může být nebezpečná. Na Mostecku bylo 27 obranných protiletadlových postavení. V Mostě dvě – na Širokém vrchu na místě, kde je hotel, a na Šibeníku, kam chodí stovky lidí na procházky.
Čech upozornil, že pod zemí bývají i dělostřelecké granáty. Konkrétně na Šibeníku, který byl vojenským cvičištěm zdejší posádky, se až do roku 1964 likvidovala nevybuchlá munice.
Jen s mírnou nadsázkou je proto možné říci, že válečnou munici lze najít v Mostě a okolí téměř kdekoli. Sama o sobě není nebezpečná. „Problémem může být okamžik nalezení a pak manipulace,“ varuje Čech.
Nyní nalezená bomba se na místo nálezu nejspíš odkutálela z jiného místa. Naznačuje to skutečnost, že byla bez stabilizačních křidélek, která se při pádu odlomila. Ležela v poměrně malé hloubce pod povrchem.
Důležitý archeologický průzkum
Jen několik set metrů od místa nálezu je přitom hotel Širák, hned vedle něj soukromá škola a školka.
Právě kvůli odhalování případně nebezpečných míst na Mostecku je důležitý průzkum, který na předpolí Lomu Bílina provádí už několik let Archeologický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem a policejními pyrotechniky (blíže o tom zde).
Archeologové pod vedením Petra Čecha odkrývají místa, kde za války byly protiletadlové baterie a kam také mířily bomby spojeneckých letadel. Když vědci nevybuchlou munici najdou, pyrotechnici ji zlikvidují.
„Máme z období těsně po válce mnoho leteckých fotografií Mostecka. Vypadá jako rozrytá země, čím blíže k chemičce, tím víc kráterů. Ne vždy ale víme, co na těch místech bylo, nebo co který kráter znamená,“ vysvětluje Čech.
„Právě proto je výzkum na předpolí lomu důležitý, zpětně tak můžeme k ději na fotkách přiřadit správný význam,“ poznamenává archeolog. Díky výzkumu umějí archeologové třeba rekonstruovat život vojáků u protiletadlových baterií.
Tato zjištění jsou důležitá pro historiky. Archeologové ale také poznají předměty, které jsou bezpečné či nebezpečné, což ocení veřejnost. Mimo jiné také pomáhají Severočeským dolům, aby mohly uhlí těžit bez rizika.
