"Při výbuchu dělostřeleckého granátu ráže 105 nebo 128 milimetrů je ohrožený prostor o průměru 800 až 1 000 metrů, ve kterém mohou střepiny zranit či zabíjet," přibližuje pyrotechnik Roman Visingr.
Průzkum je ojedinělý v celé Evropě. Probíhá na předpolí lomu Bílina u Mariánských Radčic, kde v letech 1944 a 1945 stálo šestnáct protiletadlových kanonů ráže 105 milimetrů. Byly součástí postavení protiletadlového dělostřelectva řízeného radary, které mělo za úkol chránit klíčovou chemickou továrnu, kde se z mosteckého hnědého uhlí vyráběl benzin pro nacistické tanky a letadla.
Ani na tehdejší dobu nejmodernější protiletadlová výzbroj ale před sedmdesáti lety chemičku před spojeneckými nálety neubránila.
"Litvínovský chemický závod se postupně stal cílem sedmnácti náletů, které ho zcela vyřadily z provozu. Nedostatek pohonných hmot ochromil německé pozemní síly i letectvo, což byl klíčový moment vedoucí k německé porážce," uvedl archeolog Michal Soukup.
Munice skončila pod hlínou
Spojenecké bombardování zničilo vedle chemičky také německé protiletadlové baterie, po kterých zůstaly v zemi nevybuchlé náboje. Ty se likvidují až nyní.
"Po válce nebylo v silách státu odstranit všechnu munici v zemi, i když se o to pokoušel. Našli jsme třeba v jámách náboje určené k odpálení. Protože k tomu ale nedošlo, byly nakonec jen zahrnuté hlínou," popisuje vedoucí výzkumu u Mariánských Radčic Petr Čech.
Pyrotechnici už loni na podzim zlikvidovali čtyři a půl tuny nevybuchlé munice a pokračovat budou i letos. Většinou ji odpálili přímo v blízkosti místa nálezu.
Výzkum přináší informace, které historikům dosud chyběly. Písemné prameny k protiletadlové obraně Mostecka totiž zmizely v dubnu 1945 při likvidaci archivu Luftwaffe sudetské župy v Chebu.
"Výzkum potvrzuje a zpřesňuje to, co už třeba pamětníci zapomněli, nebo písemné prameny nezachytily. Je to jediný způsob, jak zjistit informace o poválečném úklidu bojiště a jak se poválečné Československo vyrovnávalo s následky války," poznamenal Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.
Na místě se bude těžit
Na místě, kde nyní archeologové pracují, zahájí Severočeské doly za deset až patnáct let skrývku ornice a poté těžbu uhlí. Těžaři by tak stejně museli pyrotechniky na likvidaci munice povolat.
"Před zahájením těžby se vždy dělá archeologický nebo biologický průzkum a zachraňuje se vše, co je cenné. Tady je neobvyklé, že se tak děje s velkým předstihem," uvedl ředitel strategie a komunikace dolů Vladimír Budinský.
Prostor, kde byly za války protiletadlové baterie, není veřejnosti přístupný a doly jej střeží. Brání tak i vstupu lovcům senzací a amatérským archeologům, kteří by při neodborném zásahu do země mohli utrpět vážné zranění.
Unikátní průzkum území, kde stála německá protiletadlová obrana Krušných hor a uhelné pánve, stále pokračuje. V minulosti tady archeologové našli i středověké pohřebiště u zaniklé obce Nezvěstice (o nálezu pohřebiště zde).
