Návrhy, které si na první pohled s architekturou málokdo spojí. Při bližším prozkoumání velké mapy v měřítku 1:20 000 jsou však zřejmé konkrétní nápady mladých lidí.
Ti si stanovili problémy, kterým Česko v současnosti čelí nebo jim bude čelit v budoucnosti. Porovnali je i s ostatními státy Evropské unie a na základě kvantitativních a prostorových dat vytvořili projekty, které by měly pomoct zlepšit život v Česku. Prezentují je na výstavě v kombinaci s rozsáhlou mapou rozloženou na pěti dlouhých stolech a stěnách atria.
Výstava na ČVUTVýstava je k vidění do 26. června na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Podle rektorky soukromé vysoké školy ARCHIP Reginy Loukotové se o prázdninách přesune na Letiště Václava Havla. Poté by mapa mohla putovat i do Brna nebo Ostravy. |
Vznik projektu inicioval Winy Maas v rámci své hostující profesury na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT).
Spolupracovalo s ním přes 140 studentů. Spolu s holandskou Delft University of Technology také čeští studenti z Fakulty architektury ČVUT a Architektonického institutu v Praze. K nim se připojili i studenti z Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci a budoucí architekti z Vysokého učení technického v Brně.
Podle Šimona Knettiga, asistenta Winyho Maase a vedoucího ateliéru na ČVUT, je celý projekt o hledání vizí. „Jsou to vize pro následnou diskuzi. Je potřeba další výzkum,“ řekl.
Z celé plejády možných nápadů zmínil například proměnu chráněných krajinných oblastí Česka. „Koncentrují se po hranicích republiky. Jednoho ze studentů proto napadlo vytvořit masivní biokoridory, které by tyto oblasti propojily. Usnadnilo by to migraci a byl by zde i větší prostor pro biodiverzitu,“ uvedl Knettig.
Tím studentem je Mikuláš Ott, který se kvůli svému návrhu spojil i s pražskou zoologickou zahradou. „Chceme, aby se zvířata mohla vrátit zpátky do přírody. Vytvořili bychom něco jak přírodní zoo, kde by se lidé mohli volně pohybovat mezi zvířaty,“ uvedl Ott.
Platilo by to podle něj zejména pro stávající druhy. „Po konzultaci s bývalým ředitelem pražské zoo Petrem Fejkem jsme ale došli k tomu, že stačí drobná změna vegetace, a ze zoo do volné přírody můžeme vypustit i jiné druhy zvířat,“ doplnil student. Zvířata jsou už totiž přizpůsobená českému klimatu.
Doprava, obezita, fasády
Návrhů mají studenti opravdu přehršel, a některé z nich by člověk na první pohled ani s architekturou nespojoval. Studentka Lucie Bielaková například zkoumala zhoršující se zdravotní stav Čechů a do budoucna by ho chtěla zlepšit právě pomocí designu. „Zkoumala jsme, jak bych mohla omezit obezitu, která je jedna z nejhorších v EU. Rozhodli jsme se to řešit začleněním pohybu do každodenního života změnou dopravního prostředku na kolo,“ uvedla Bielaková.
Podobných návrhů je ale mnohem víc. Mezi takové patří i návrh na vytvoření nových umělých jezer, která by uchovávala a filtrovala vodu. Studenti také chtějí využívat slepé fasády a střechy budov pro zemědělství.
Nizozemský architekt Winy Maas představuje nový projekt svých studentů. (14. června 2023)
Architekt Maas ze všech nápadů vypíchl doplnění vysokorychlostních železnic, které by propojily zemi, a taktéž návrh na umístění větrných turbín podél železničních tratí. Doplnil ale, že všechny návrhy by zároveň měly vyvolat i hlubší centrální debatu. „Jaká bude role a budoucnost České republiky, malé země uprostřed Evropy? Země by měla mít platformu, kde by se o těchto tématech demokraticky diskutovalo,“ řekl novinářům.
To potvrdil v rozhovoru i Knettig, podle nějž by platforma měla být demokratická, transparentní a hlavně dostupná všem. I proto výstava vybízí návštěvníky k většímu individuálnímu zapojení.
ČEZ plánuje stavbu větrných turbín na Svitavsku, obce chtějí znát názory lidí |
Rychlost, s jakou by změny mohly přijít, je nyní závislá na tuzemské politice i legislativních procesech. Podle Knettiga panuje napříč celým projektem velký zájem o komunikaci s vládou či jednotlivými ministry. „Zatím kontakty budujeme. Winy krátce komunikoval s prezidentem Petrem Pavlem a do budoucna bychom byli rádi, kdyby zájem projevili i ministři,“ řekl.
Některé změny by podle něj měly vrchovatě pozitivní dopad pro český urbanismus. „Objevili jsme například, že Česko je jedna z nejvíc ateistických zemí nejen v Evropě, ale i na světě. Ale množství křesťanského zázemí je tu obrovské, a zároveň nedostatečně využívané. Přitom by se i tyto prostory daly zakomponovat do aktuálních potřeb společnosti,“ vysvětlit na závěr Knettig.
Studenti plánují v brzké době sestavit i knihu. Chtějí také zřídit webové stránky a instagramový účet, a své nápady jejich prostřednictvím šířit.
