„Patnáctiminutová ghetta nejsou o klimatu, ale o tyranské kontrole. Řekněte ne novému světovému řádu. Řekněte ne patnáctiminutovým vězeňským městům. Lidi, probuďte se,“ stálo na jednom z plakátů asi 2 000 demonstrantů, kteří tento měsíc protestovali proti plánu britského Oxfordu na snížení emisí z aut.
Městská rada Oxfordu hodláotestovat systém redukce požívání aut na šesti silnicích. Pokud do nich budou chtít řidiči soukromých vozidel vjet, budou potřebovat souhlas měst. Silniční kamery budou dohlížet na to, aby se do těchto zón nedostal nikdo bez potřebného dokumentu. Pokud tak učiní, kamery oskenují jeho registrační značku a daný řidič bude muset zaplatit pokutu až 70 liber. Vozidla veřejné dopravy budou mít výjimku. Město tímto způsobem chce vyzvat obyvatele, aby více chodili pěšky či používali veřejnou dopravu.
Kromě toho rada města přijala i myšlenku patnáctiminutových měst, kterou zahrnula do své koncepce městského plánování pro rok 2040.
Paříž výrazně omezí dopravu. Řidiči si trasu centrem už nezkrátí |
Pro demonstranty jsou však obě tyto ideje součástí všezahrnujícího, dystopického pokusu o omezení občanských svobod ve jménu boje s klimatickými změnami.
Patnáctiminutové město je idea francouzsko-kolumbijského univerzitního profesora Carlose Morena, který působí na Institutu podnikového řízení v Paříži na univerzitě v Sorbonně. Cílem je zajistit „plnohodnotný společenský život v polycentrickém a udržitelném městě“, řekl na své přednášce v Praze.
Moren věří, že pokud bude vše – bydlení, škola, práce, obchody, zdravotnická centra či místa pro trávení volného času – dostupné v dochozí vzdálenosti, lidé budou mít menší potřebu jezdit auty, a tím dojde ke snížení lidmi tvořené uhlíkové zátěže. Profesor proto navrhuje rozdělení měst na určité zóny, kde by obyvatelé měli veškeré životní potřeby ve své blízkosti.
Ekologické cíle EU narazily. Města couvají z dohody o klimatické neutralitě |
K ideji udržitelného města se přihlásila pařížská starostka Anne Hidalgová, zaujala i Barcelonu či Melbourne nebo americká města. „Koncept patnáctiminutového města, kterým se profesor Moreno zabývá, může nepochybně zlepšit kvalitu života nejen Pražanů,“ prohlásil též bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib.
„Socialistický koncept“
Někteří kritici ovšem vnímají patnáctiminutová města jako konspiraci. Tvrdí, že jejich hlavní zastánci nemají na srdci blaho lidí, ale naopak jim chtějí omezit svobodu a dostat je pod svou kontrolu. Ve velké části se rekrutují z řad odpůrců protikoronavirových omezení, kteří dlouhodobě varují před jakýmikoliv typy uzávěr. V tomto případě varují před „klimatickými lockdowny“.
„Myšlenka, že čtvrti by měly být dostupné pěšky, je krásná. Myšlenka, že idiotští tyranští byrokraté mohou nařízeními rozhodovat o tom, kde smíte řídit, je možná nejhorší představitelná zvrácenost této myšlenky,“ napsal vlivný konzervativní psycholog Jordan Peterson, známý svými skeptickými názory na otázku globálního oteplování. Podle Petersona jsou patnáctiminutová města „částí velmi dobře zdokumentovaného plánu“.
K záležitosti se vyjadřují i politici. V britském parlamentu konzervativní poslanec Nick Fletcher nazval patnáctiminutová města „mezinárodním socialistickým konceptem“, který „nás připraví o osobní svobody“.
Města se brání dopadům změn klimatu, zazelenají se střechy i parkoviště |
Na sociálních sítích se objevily predikce, že v Oxfordu lidé budou moci opustit svůj domov jen do patnáctiminutové vzdálenosti, přičemž jejich pohyb budou sledovat kamery. Pokud bude jedinec chtít dál, bude muset mít patřičný dokument. Městská rada tyto spekulace odmítla jako falešné zprávy.
Členové rady hrabství Oxfordshire, v němž se Oxford nachází, uvádějí, že obdrželi od odpůrců patnáctiminutových měst spoustu výhrůžek. „Bylo to docela alarmující. Za mnoho let v místní samosprávě jsem nic takového nezažil,“ uvedl místní politik Duncan Enright.
„Konspirační teoretici mají pravdu, že ze samostatných enkláv nelze vytvořit skutečné město. Byly by to jen vesnice,“ uvádí architekt Carlo Ratti, který působí jako profesor na Massachusetts Institute of Technology, kde řídí MIT Senseable City Lab. Podle něj však celý koncept patnáctiminutových měst vykládají mylně. „Dává lidem svobodu žít lokálně, ale nenutí je to dělat.“
