To zklamání z něj naprosto čišelo.
Za cílem v centru Trenta si sedl na zem k jedné z bariér a pohledem vraždil všechny okolo. Na jednoho fanouška pak rukama udělal neslušné gesto.
Vřelo to v něm.
Remco Evenepoel totiž pořád neumí prohrávat. Neumí přijmout druhé místo v závodě, o kterém si myslí, že ho měl vyhrát. Tedy aspoň v první chvíli.
„Pro mě je to velké zklamání. Nevím, jestli v dalších letech dostanu šanci na podobně těžkém okruhu, jestli ještě budu někdy takhle blízko,“ líčil po slavnostním ceremoniálu, když si na severu Itálie převzal stříbrnou medaili z mistrovství Evropy.
Pro zlato přitom udělal, co jen mohl.
V předposledním okruhu na stoupání Povo ujel i dvojnásobnému šampionovi Tour Tadeji Pogačarovi. Jen Benoit Cosnefroy a hlavně Sonny Colbrelli se ho drželi.
Colbrelli ustál vrchaře a ovládl ME. Italové se radují počtvrté v řadě |
„Chtěl bych moc poděkovat týmu. Byli jsme u všeho podstatného, dvě kola před koncem jsem zaútočil a zbavil se třeba i Pogačara. Ale bohužel ne všech, zůstali se mnou Cosnefroy a Colbrelli,“ smutnil.
Zatímco Francouz při posledním výjezdu na Povo ztratil s Belgičanem kontakt, Ital se Evenepoela držel jako klíště.
Colbrelli just staring at Evenepoel's ass all the way to the finish pic.twitter.com/jbWinFKFqP
— Roarz (@Roarzz) September 12, 2021
„V posledním kopci jsem jel hodně rychle a Colbrelli potřeboval jediné – přežít. Viděl jsem, že prožíval těžké chvilky, ale nerupnul. Pak už to bylo těžké,“ uznal mladý Belgičan.
Několikrát v průběhu posledních kilometrů vyzval Itala ke spolupráci, několikrát se za řídítky kroutil, když ho zkušený Ital nechával vycukat.
Byla to velká lekce, kterou v neděli Evenepoel prožil.
Zjistil, že ne vždycky jde všechno tak, jak si on usmyslí. Ne vždycky ujede zbytku startovního pole 50 kilometrů před cílem a páskou pak projede sám.
„Z ničeho ale Colbrelliho neviním, byl velmi silný. Oba jsme asi byli nejsilnějšími cyklisty v závodě a on je zasloužený vítěz, zvlášť, když se podíváte, jak v posledních týdnech jezdil,“ řekl Evenepoel v cíli.
Colbrelli vyhrál na Benelux Tour jednu etapu, ve dvou skončil druhý.
„Je prostě lepší sprinter. Škoda, že já nemám lepší sprint, ale to přijde,“ usmál se vicemistr Evropy.
Přitom stříbro z evropského šampionátu by pro spoustu cyklistů bylo jedním z největších úspěchů kariéry. Ne tak pro ambiciózního Evenepoela.
„Každopádně nejdůležitější je, že jsem zpět, to je fajn. Rád bych ten dres mistra Evropy měl, ale v životě holt nemůžete mít všechno. Byl to fakt těžký závod, Italové byli plní adrenalinu z toho, kolik lidí jim podél trasy fandilo,“ řekl.
A teď vše pro Wouta
Ano, po roce, kdy nebylo jisté, jak to s Evenepoelem skutečně bude, se zdá, že je zpátky v nejlepší formě.
Je to totiž přesně rok od jeho hororového pádu z mostu do rokle na závodu Kolem Lombardie. Mladíček si tehdy zlomil pánev, učil se znovu chodit a na více než půl roku ze závodů vypadl.
Belgický cyklista Remco Evenepoel krátce po těžkém pádu v závodě Okolo Lombardie.
Přišel o start sezony, přišel o spoustu týdnů tréninku.
Po dlouhém zotavování se vrátil letos na Giru, ale ve druhém a třetím týdnu se projevil právě závodní i tréninkový výpadek. Nebyl to ten Evenepoel, kterého fanoušci znali v minulé a předminulé sezoně.
Nezářil pak ani na hrách v Tokiu, kde skončil tento vicemistr světa devátý v časovce.
Jenže pak to přišlo.
Tři triumfy za sebou v rozmezí dvou týdnů. Nejprve na závodě Kolem Dánska Evenepoel ve třetí etapě ujel všem o minutu a půl. Na okruhu dokonce dojel některé cyklisty o kolo. Vyhrál pak i časovku a celý závod.
Následovalo 60kilometrové sólo na belgické jednorázovce Druivenkoers Overijse a 10kilometrové sólo o tři dny později na Brussels Cycling Challenge.
„No to víte, když má svůj den, je neporazitelný,“ usmál se mistr světa a jeden z nejlepších klasikářů historie Philippe Gilbert.
Jen na evropském šampionátu to Evenepoel nedokázal prodat. I když… domů si veze bronz z časovky a stříbro z hromadného závodu. To pochopitelně žádný neúspěch není.
Z Itálie se nyní vrací domů do Belgie, kde se od neděle koná mistrovství světa. Právě v neděli pojede po boku Wouta van Aerta časovku, o týden později je na programu hromadný závod, na kterém Evenepoel slíbil van Aertovi, že pro něj na silnici nechá duši.
„Já tu šanci dostal dneska a prostě jsem ji nevyužil. Teď udělám maximum pro to, abych se do neděle dal dohromady, a o týden později se úplně vyšťavím pro Wouta. Myslím, že vidí, že jsem na tom dobře, může mi věřit, že se pro něj obětuju,“ říká.
Belgie pochopitelně nachystala hodně klasikářský světový šampionát s celkem 42 hellingeny, tedy krátkými, ale strmými stoupáními.
Přesně takovými, které sedí jak van Aertovi, tak i Evenepoelovi.
„Jasně, může se stát spousta věcí. Wout bude mít špatný den, upadne nebo cokoliv jiného. Ale pokud ne, plán je jasný - jet na Wouta. Vzhledem k tomu, jaký má sprint, to dává smysl a já se s tím absolutně ztotožňuji,“ má jasno Evenepoel.
