Byl to váš nejdelší game v kariéře?
Nejspíš ano, ale nedokážu přesně říct. Byl rozhodně dlouhý. Průběh byl sice nahoru, dolů, že jsme zahrály dobře, pak udělaly lehké chyby, ale když jsem ho vyhrála, tak mi to určitě pomohlo. Dostala jsem se do vedení.
Jakými emocemi jste si během něj prošla?
Hodně pestrými. Za celý zápas bylo emocí moc, i když první set skončil 6:0, byl hodně nervózní. Ten dlouhý game za stavu 3:2 ve třetím setu byl určitě emocionální, protože předtím jsem vedla 3:1, ale pak se mi nepovedl můj game na servisu. Snažila jsem se proto hrát každý míč.
ZPRAVODAJSTVÍz prvního dne Roland Garros |
Jak se vám vůbec hrálo proti krajance?
Rozhodně to byl těžký a asi i nervózní zápas z obou stran. Není nic příjemného se takhle sejít s Češkou už v prvním kole. Vím, že Maruška teď nehrála kvůli smůle, kterou měla v Madridu (tam kvůli zranění po pádu skrečovala utkání s Kvitovou). Jsem moc ráda, že to takhle dopadlo.
Co vaše zdraví? Ve třetím setu po gamu na 5:2 jste si vyžádala ošetření.
Doufám, že to není nic vážnějšího. Kdyžtak budu zase otejpovaná jako vždycky. Začalo mě bolet přední stehno, přitahovač. Jak jsme hrály ten game dlouho, tak jsem to cítila víc a víc. Chtěla jsem mít jistotu, že se to nebude zhoršovat.
Jak to momentálně máte s trenérským vedením?
Teď pro antukovou část sezony mi vypomáhá ruská trenérka Jevgenija Manjukovová (vítězka mixu na Roland Garros 1993). Je to taková výpomoc, taťka (Dmitrij) samozřejmě stále zůstává velkou podporou a furt v týmu je, ptám se ho na spoustu názorů.
S tátou a koučem v jedné osobně se nedávno rozešla Američanka Keninová, jak vnímáte tento vztah vy?
Každý to má jinak, ale určitě je nějaké období, které je těžší. Také jsem potřebovala změnu, takže jsem ráda, že to takhle dopadlo. Když vztah dcera – taťka nefunguje, je potřeba něco změnit. Nejspíš to tak měla i Keninová, já jsem taky trochu cítila, že to chce nový nádech, nový elán. A asi se to povedlo.
Roland Garrospříloha iDNES.cz |
Jak jste to tátovi oznámila?
Taťka tenisu věnoval hodně, díky němu jsem tam, kde jsem. Takže pak je samozřejmě těžké říct: Tati, na tenhle turnaj jet nemusíš, ale nic proti tobě to není. Ale myslím, že se chápeme, máme stejný cíl a dá se to zvládnout.
V čem je příprava s novou trenérkou jiná?
Jsem zvyklá hodně trénovat, takže se mi líbí, že jede stejným stylem. Hodně jsme trénovaly a makaly jak na kurtu, tak mimo něj. Myslím, že mi dodává pozitivní energii a na druhou stranu mě nešetří. To potřebuji, všechno do sebe zapadá a jsem spokojená.
