Co se při té ležce stalo?
No rány prý byly vpravo, což je moje nemoc už od Oberhofu. Sice tady byl nějaký vítr zleva, ale nemyslím si, že by to bylo úplně větrem.
Tak čím?
To jsou chyby, které… nevím, co s nimi, už dva měsíce s tím laboruju. Možná je problém v tom, že se na ty rány špatně podívám. Ale to je věc, kterou musím dělat automaticky. Nevím, proč se to děje. Moc tomu nerozumím a nevím, co s tím.
Jaké bylo přebírat štafetu na třetí příčce?
Příjemné. Když člověk jede zase takhle vepředu, je to příjemná vzpomínka.
Měl jste v hlavě, že je to vaše poslední mužská štafeta kariéry?
Neměl. Ještě tu je spousta závodů, takže takhle jsem nepřemýšlel. Spíš mě to hrozně mrzí, protože závod byl rozjetý skvěle. Bimbas (Michal Krčmář) zajel výborný závod, tohle jsem určitě udělat neměl, od toho tady nejsem.
Biatlonová soutěž! Získejte zimní bundu zdarma |
Když si vzpomenete na všech těch téměř 100 štafet, které jste v průběhu kariéry odjel... Jaký k nim máte vztah?
Pro mě to dneska bylo takové deja vu. Když jsem na nejvyšší úrovni začínal, jel jsem štafetu na olympiádě v Turíně, to mi bylo 21 let a byl to pro mě neskutečný stres. Doteď si pamatuju, jak na poradě říká Milan Janoušek: Ondra jede první, za ním Bleky (Zdeněk Vítek), ten to bude napravovat. Nakonec jsem já předával druhý a Bleky šel na kolo, na to nikdy nezapomenu (smích).
Co to deja vu?
Jinak jsem ale od roku 2007 do roku 2011 měl ty štafety jak na horské dráze. Jednou to bylo dobré, jindy jsem šel na trestné kolo. Proto mi to připomnělo ten začátek. Pak ale přišlo osm let, kdy jsem na trestné kolo šel třeba jen v Oberhofu při velkém poryvu větru, kde nebylo možné zastřílet. Jinak jsem měl štafety rád. Nikdy jsem moc nekalkuloval s tím, že mám náhradní náboje. Chtěl jsem to dát na pět. Závody mě bavily, pak začaly i smíšené štafety, kde se nám dařilo, to jsou hezké vzpomínky.
Na jaké mužské štafety máte hezké vzpomínky?
Třeba na tu ze Soči 2013, kde jsme skončili třetí, nebo na Oberhof v roce 2011, kde jsme byli druzí a to bylo obrovské překvapení, byli jsme úplní outsideři. Moc štafet, kdy jsme dojeli mezi nejlepšími třemi, nebylo, ale i pár takových okamžiků mám.
Který úsek jste měl ve štafetách nejradši? Ten poslední?
Pokud člověk dojíždí vepředu, je to určitě příjemné. Má tam tu přidanou hodnotu, že může v cíli zvednout ruce. Jinak mě bavily i rozjezdy. Ono záleží, jak na tom člověk je. Když výborně, je mu úplně jedno, na kterém úseku závodí.
