Při popisu toho, jak hodlá strávit Štědrý den, Strýcové zazáří oči nefalšovanou radostí. Bodový scénář má propracovaný dokonale.
„Ráno vstanu co nejdřív, aby byl den co nejdelší. Nastrojím v pyžamu stromeček. Sním štolu. Lehnu si k pohádce, kterou už mám dopředu zaškrtnutou v magazínu,“ vyprávěla tenistka. „Pak si dám čočku, zdřímnu si. Zase si dám něco k snědku – a pak už jen vyčkávám. V sedm se začne jíst, v devět zazvoní zvonec a jde se rozbalovat dárky.“
Po celoročním kočování skrz kontinenty pro ni vánoční chvíle s nejbližšími – Štědrý den stráví u rodičů v Plzni – představuje slastné zastavení.
„Nejradši odpočívám doma. Nemusím nikam létat, jezdit, chodit,“ říkala na vyhlášení Sportovce roku. „Nebýt Vánoc, koukám doma na nějaké filmy, přečtu si knížku. Takhle jsme všichni doma, pustíme si pohádky, jíme cukroví.“
Její menu? Kapra nemusí, a tak zvítězí rybí polévka, řízek a bramborový salát. Sladkosti si také neodepře, jen ne ty z vlastní výroby.
„Sem tam si něco uvařím, co se nedá jíst,“ směje se. „Já to moc neumím. Letos jsem pekla dva druhy, bezlepkové perníčky a bezlepkové linecké. Podařilo se mi takové malinké těstíčko, vyšlo mi asi 15 kousků a ty už jsme všechny snědli. Celkově se nepřejídám, ale že bych si na Vánoce odříkala, tak to vůbec.“
U Strýcových vládnou tradice. Ve všech směrech.
Strýcová fanynkou: Jsem nejlepší kouč z gaučeNa vyhlášení Sportovce roku se Barbora Strýcová vydala poprvé v individuální kategorii, obsadila 9. místo – předtím na galavečer vždy přicházela za fedcupový tým. „Moc si vážím toho, že můžu být ve společnosti tak úžasných sportovců,“ říkala. „Jsou to brutální borci, všichni v desítce dokázali neuvěřitelné věci.“ Jelikož ona sama fandí tak, jako hraje, tedy s nadšením, rok 2019 si užila. „Nejvíc jsem koukala asi na basket, to byl takový boom, že se nedalo nekoukat. Já jsem velká fanynka. Dokážu se do toho zabrat tak, že se mi potí ruce. Když někomu přeju, jsem u toho dost nervózní. Křičím, nadávám. Jsem ten nejlepší kouč z gauče. Přesně taková, jak to nemám ráda, když lidi komentujou mě,“ směje se. |
V televizi: „Pohádky? Klasika! Sůl nad zlato je pro mě jedna z nejoblíbenějších, taky Byl jednou jeden král. To jsou jedničky.“
V koledách: „Všechny mám moc ráda, ale Tichá noc je pro mě nejvíc. Zpívám si je tajně, když jsem sama – a připadám si jako nejlepší zpěvák.“
I v dalších zvyklostech: „Pouštíme lodičky ve vlašských ořeších. Krájíme jablko. Dřív jsme chodili na půlnoční, ale to už jsme vzdali. Po jídle a v teple u krbu se chce spát…“
Na tenisových kurtech Strýcová nikdy nenudí, někdy to bývá pořádná divočina. Jako o Vánocích jejího mládí. „Několikrát nám shořel stromek. Fakt!“ překvapí. „Jednou jsme zase měli namále, když babi snědla kost od kapra a málem jsme jeli do nemocnice. Naštěstí se to zachránilo.“
Svátky konce roku 2019 by měly být klidnější. A s jedním pořádným bonusem.
„Sestra přijede 27. prosince,“ vyprávěla Strýcová. „Takže budeme mít hned dvoje Vánoce. Což je super.“
