A zatím se mu v olympijské kvalifikaci daří. „Udělal jsem první velký krok. Letos na něj musím navázat a posunout se ještě dál,“ tuší odchovanec Judo klubu Olomouc.
Nominace do Tokia má přísná kritéria, jistotu získá prvních osmnáct v kvalifikačním žebříčku, další mají šanci na účast na základě kontinentálních kvót. „Ale na to se nedá spoléhat. Musím zkrátka být do toho osmnáctého místa,“ má jasno.
Klammert zápasí ve váze do 90 kilogramů a loni zazářil třetím místem na Grand Prix v Tunisu a stříbrem na Evropském poháru v Praze. Největší bodový příděl ale přišel na Masters v Číně v závěru roku. Ve vybrané společnosti těch nejlepších skončil na pátém místě, když si poradil mimo jiné se světovou šestkou Japoncem Nagasawou či devítkou Ustipirojonem z Tádžikistánu. „Díky tomu se mi vstup do olympijské kvalifikace povedl velmi dobře, z devátého místa v žebříčku jsem byl až překvapený,“ přiznal Klammert. „Vím však, že nic není vyhráno.“
Letošní sezonu začal na Grand Slamu v Paříži, kde vypadl ve druhém kole s domácím Clergetem, což znamenalo pokles na 13. místo. I proto si bude chtít o víkendu spravit chuť na Grand Slamu v Düsseldorfu. A hlavně získat zase nějaké body.
„Pak přijdou Evropské hry v Minsku, mistrovství světa a další akce. Tím, že je tolik turnajů, tak vás ostatní přeskakují. Proto je důležité si držet výkonnost celý rok, porazit co nejvíc lidí a nepouštět je před sebe v žebříčku,“ uvědomuje si.
Body do olympijské kvalifikace se rozdávají na turnajích po celém světě, důležitou roli tak hraje i skládání kalendáře akcí, kterých se judisté zúčastní. Musí také myslet na regeneraci, objíždění co největšího počtu turnajů unaví. „Je to trochu alchymie najít nějakou zlatou střední cestu. Nejlépe když jedete jako Lukáš Krpálek na pár turnajů a všechny vyhrajete,“ směje se Klammert.
„Bohužel zatím úroveň nás ostatních není až tak vysoká jako u Lukáše, takže musíme jezdit častěji, ale zase je to aspoň trénink a další výzvy. Chce to najít střední cestu, nejezdit úplně všude, ale aby se vám na těch opravdu velkých turnajích dařilo,“ prozrazuje svůj recept.
SPORTOVEC OLOMOUCKA. Vítěz kategorie dospělých jednotlivců, judista David Klammert.
Klammert se narodil v roce 1994 v Kroměříži a už jako kluk přetékal energií, a tak ho v sedmi letech táta přihlásil do místního judistického oddílu. Ve třinácti odešel do Olomouce za vyhlášeným trenérem Jiřím Štěpánem, kde dorostl do české špičky. Pak se přesunul do Prahy a od té doby se v klubu USK připravuje s těmi nejlepšími v čele s olympijským vítězem Lukášem Krpálkem.
„Jde ale hlavně o reprezentační část, na mistrovství republiky nebo v extraligách dál startujeme za kluby, odkud pocházíme. Pořád se tedy peru za Olomouc, kde jsem osm let trénoval,“ popisuje přetrvávající spojení s mateřským oddílem.
Díky tomu mohl v obřadní síni olomoucké radnice nedávno převzít cenu pro nejlepšího sportovce města v uplynulém roce. „Má to pro mě velkou hodnotu. Místním sportovcům fandím a sleduji, jak se jim daří. Je to pro mě vážně čest být za minulou sezonu oceněný jako ten nejúspěšnější,“ líčí 24letý judista.
Setkání s kolegy z jiných odvětví pro něj bylo inspirující. „Nejvíc mě zaujal Jaroslav Chytil, který přeplaval Severní kanál mezi Skotskem a Severním Irskem, 42 kilometrů za 16 hodin... Musím si o něm přečíst něco víc,“ plánoval. „Hrozně fandím takovým lidem, kteří vyšli z řady a dokážou to, co málokdo ve světě. Je to neuvěřitelné,“ ocenil.
Sám přitom prokazuje stejnou houževnatost při cestě k cíli jako dálkový plavec Chytil ze Vsiska. O touze po olympiádě mluvil v prvním rozhovoru pro MF DNES před pěti lety a zatím ze své cesty neuhnul ani o píď. Obrysy Tokia už navíc zřetelně vystupují z mlhy. „Minulou sezonu jsem potvrdil, že výkonnost na to mám. Teď musím doufat, že zranění už bude v pořádku a bude se mi i nadále dařit,“ přeje si Klammert.
