Přestože pokaždé viděl cíl, na bodované pozici jej do něj stroj Mahindra dovezl jedinkrát. Naposledy o víkendu v Německu vyletěl z první patnáctky až v posledních dvou zatáčkách. „Nedá se nic dělat. To je prostě závodění,“ posteskne si 24letý jezdec z Rohatce.
Trudná sezona Jakuba Kornfeila
Celkově: 5 bodů, 24. místo |
Jak moc vás aktuální situace štve?
Vzhledem k technice, kterou teď máme, jsou ty výsledky naprosto odpovídající. Myslím, že nikdo nečekal nic lepšího. Honda letos strašně šlape, vyvinula nový motor, KTM je na tom podobně. Zato Mahindra stojí na místě a bude ze šampionátu odcházet, což je informace stará pár dní. Asi proto nejsou peníze na vývoj a od začátku sezony nám nepřinesli žádný upgrade. To se potom závodí těžko.
Je to pro vás frustrující?
Samozřejmě je to složitá situace, ale ve své kariéře už jsem se v takové několikrát nacházel. O to víc se sportovec musí snažit a tým musí dřít. Jestli příští rok dostaneme konkurenceschopnou motorku, tak by to mohlo vypadat úplně jinak a naopak by nám tyto nezdary mohly pomoct k lepším výsledkům.
Váš tým Peugeot MC Saxoprint pracuje podle vašich představ?
Kluci mechanici tomu rozumí, vedení týmu taky. Nic jinačího nám nezbývá. Ti kluci mají závodnické srdce a chtějí mít výsledky. Nedělají to pro peníze, aby patnáctého dostali výplatu. Každý se snaží do toho dát maximum.
Co vám na trati proti konkurenci schází?
Motoru chybí akcelerace. Soupeři se dokážou dostat na maximální rychlost mnohem dřív než my.
Dá se na takový problém nějak vyzrát?
Dá se to obejít palivovými mapami, lepší převodovkou, možná nějakými výfuky. Ale jak říkám, tady nikdo nemá zájem, abychom šli dopředu. Mahindra ukončila vývoj, ničím nás nezásobují, a kdybychom měli něco vyvíjet, tak je to otázka několika měsíců. Než bychom něco vyvinuli, byl by konec sezony. Je to docela složitá situace.
Dokážete se v ní motivovat?
Žene mě vidina nového závodu, nové tratě. Už to samo o sobě je další výzva. Do nového víkendu se vždycky těšíte a do pátečních tréninků nastupujete s vizí toho, že to bude lepší a že máte před sebou další šanci.
V květnu se vám ve Francii podařilo vyjet jedenácté místo. Díky čemu se vám to povedlo?
Tam přede mnou jela pořád „kátéemka“, za kterou jsem se dokázal těch 23 kol držet ve vzduchovém pytli a dotáhl jsem to tak až do cíle. Také jsem tam měl rychlost v zatáčkách. Tu jsem měl i naposledy na Sachsenringu, ale problém je, že ani nemusíte udělat chybu, ale jakmile se vám utrhnou ze vzduchového pytle, tak okamžitě ztratíte kontakt. A jakmile ho ztratíte, je nereálné to sjet zpátky.
Máte už plán na příští sezonu?
Zatím je stále ještě čas. Už se jedná, ale je předčasné o tom mluvit.
A nepřipadáte si v Moto3 už jako veterán?
Poslední tři čtyři roky přicházela nová rychlá krev a byla sháňka po mladíčcích, ale letos je situace přesně naopak. KTM i Honda chtějí rychlé piloty s co největšími zkušenostmi, takže to vypadá, že příští rok do šampionátu nepůjde žádný nováček. Já se necítím jako nějaký senior. Třída je vypsaná do osmadvaceti let a to, že tam chodí nová jména a vytahují se mladí kluci, já nijak neovlivním.
Další závod vás čeká až na začátku srpna v Brně, jak tu pauzu vyplníte?
Teď mě čekají závody na Jet Surfu, potom bych si chtěl chvíli odpočinout a nic nedělat, ať už na lodi v Chorvatsku, nebo doma. Dva týdny před Brnem zase trošku potrénuju a závodně se na něj naladím.
Jak se vám na Jet Surfu daří?
Účastním se seriálu mistrovství světa - předloni jsem ho vyhrál a loni jsem skončil druhý, protože jsem skrz MotoGP nenastoupil do některých závodů. Letos jsem vyhrál závod ve Francii, v Petrohradu jsem chyběl a teď mě čekají závody v Anglii.
Nebaví vás nyní řádění na motorovém prkně víc než závodění za řídítky?
Motorky jsou priorita, tohle je jen doplněk. Ale pravidelně se umisťuju na stupních vítězů a baví mě to. Zároveň je to pro mě relax a trénink v jednom.
Jakou vůbec mají závody na Jet Surfu úroveň?
Konkurence roste, každoročně se tam objevují nová a nová jména. Navíc ti chlapi trénují, zatímco já jsem na Jet Surfu naposledy stál asi před měsícem a půl na závodech v Číně. Dá se říct, že ten sport jde dopředu mílovými kroky.
