Jaké je aktuálně teplo v Kataru? „Větší než v Texasu,“ smál se viceprezident americké cyklistiky Jim Miller.
Ten své svěřence připravoval na katarskou výheň opravdu netradičně. Nejprve jim naordinoval trénink v horku a v dlouhých rukávech. Po několika hodinách ostré jízdy pak cyklisty nahnal na půl hodiny do sauny. „A pak ještě hodinu nemohli vypít ani sklenici vody,“ popisoval.
Že jeho systém nejspíš funguje, dokazují dvě zlata Američanů – v kategorii do 23 let už slavil Brandon McNulty a mezi ženami Amber Nebenová.
Každá reprezentace měla proti vedru svou vlastní taktiku, některé ale byly méně úspěšné.
So far the UCI Worlds haven't really gone according to plan. Doha Rant|https://t.co/8F1gyHuXHqqpic.twitter.com/1c8xHzqUbEE
„Všichni jsme se na to připravovali, ale tělo v těch 37 stupních stejně reagovalo jinak. Musí tady být jiný druh tepla,“ myslí si Miles Scotson bronzový z kategorie do 23 let. „Posledních deset minut bylo hrozných. V cíli jsem nedokázal udržet hlavu nahoře, nemohl jsem mluvit, pět deset minut mi nebylo nejlíp,“ přiznal.
Na startu i český TurekV časovce se představí celkem 69 cyklistů, mezi nimi i Daniel Turek, který na 40kilometrovou trať vystartuje jako 19. od konce ve 14:45. |
Ne, v Kataru nepanuje takové horko jako při loňské Abú Zabí Tour, kde teploty atakovaly 50stupňovou hranici, přesto třeba sportovní ředitel Etixxu po týmové časovce tvrdil, že nikdy své cyklisty neviděl tak zničené. „I Tony Martin byl úplně mrtvý,“ povídal Tom Steels.
Stejný okruh jako v nedělní týmové časovce na cyklisty čeká i ve středu. Na 40 rovinatých kilometrů se vydají ze sportovního komplexu Losail, kde závodí superbiky. Následovat bude technická pasáž plná zatáček v poušti, kde se točí silný vítr. Pak po rovné silnici přejedou až do Dauhá, kde cíl obstará za 15 miliard dolarů uměle vybudovaný ostrov Perla Kataru.
Když obhájce není největší favorit
Duhový tres obhajuje... Schválně, kdo vlastně?
Pokud bychom si promítli letošní výkony cyklistů v časovkách, asi bychom na to nepřišli. Ale kdyby se udílel titul pro nejméně nápadného mistra světa v časovce, Vasil Kiryjenka by útočil hodně vysoko.
Přitom sezonu začal slušně třetím místem ve Valencii. Od té doby se ale v časovce nedostal mezi nejlepších pět.
Takhle Vasil Kiryjenka slavil zlato loni v Richmondu.
Jistě, běloruský cyklista má v popisu práce starat se o své lídry a často tak musí v časovkách šetřit energii pro zbývající etapy. To je třeba případ jeho 120. místa v časovce na Tour de France.
Jenže ani v Riu na olympijských hrách, kde se na nic šetřit nemusel, to nebylo ono – až 17. příčka.
Kiryjenku ale není radno podceňovat, že se Bělorus dokáže připravit na den D, dokázal v minulých letech, kdy z posledních čtyř ročníků dojel nejhůře čtvrtý.
Největším favoritem však vzhledem k výsledkům v letošní sezoně není. Tím při absenci olympijského vítěze Fabiana Cancellary a vítěze Tour de France Chrise Frooma je i podle sázkových kanceláří trojnásobný mistr světa v časovce – Tony Martin.
Jeho hattrick už je ale tři roky starý. Tehdy, v roce 2013 se zdálo, že právě německý šampion je tím, kdo dorovná čtyři Cancellarovy tituly. Jenže o rok později ho porazil Bradley Wiggins a loni byl německý Panzerwagen až sedmý, daleko za duhovým trikotem.
POTŘETÍ ZA SEBOU. Tony Martin se zlatou medailí v časovce na MS v silniční cyklistice ve Florencii.
I proto se před letošní sezonou rozhodl drasticky změnit časovkářskou pozici. Jenže žádné velké výsledky to nepřineslo. „Myslel jsem, že budu aerodynamičtější, proto jsem měl ruce výš a lokty níž. Ale nebylo to ono. Aerodynamika je důležitá, ale není to všechno. Když se necítíte pohodlně, je vám aerodynamika k ničemu,“ prohlásil.
V Riu na loučícího se Švýcara ztratil tři minuty a 18 vteřin, a to už bylo příliš. Řekl si dost a vrátil se k osvědčené pozici.
„Už třikrát jsem se takhle stal mistrem světa, nemůže to být tak hrozné. Uvidíme, jestli se příští rok pokusíme o menší změny,“ nevzdává to jednatřicetiletý Němec.
Po dlouhých pěti letech totiž odchází z Etixxu do Kaťuše a bude si muset zvykat na nové kolo. To ho ale v tuhle chvíli trápit nemusí.
„Jsem si jistý, že se vrátím na stejnou úroveň. Každý sportovec má jednu, dvě sezony slabší, ale jsem sebevědomý, zase budu na vrcholu,“ tvrdil před startem.
I on se snažil domácí podmínky přizpůsobit katarskému vedru. „Trénoval jsem doma na válcích ve vytápěné místnosti,“ vzpomínal. Bude to stačit?
Dumoulin, Dennis a ti další
Největší výzvou pro německého časovkáře bude nejspíš Tom Dumoulin, asi nejlepší muž letošní sezony v jízdě proti času.
Pětadvacetiletý Nizozemec byl druhý už v březnovém prologu Paříž-Nice. Vyhrál časovky na Giru i na Tour, celou sezonu ale podřídil jedinému cíli – chtěl získat zlato na olympiádě v Riu.
Ještě během Tour de France ho komentátoři brali za největšího favorita. Do 19. etapy, ve které nešťastně spadl a zlomil si ruku. To jeho přípravu na hry značně narušilo, přesto v Riu nestačil pouze na famózního Cancellaru.
Na tiskové konferenci po závodě se na jeho tváři zračilo stříbrné zklamání. A to i přesto, že se snažil usmívat a odpovídat pozitivně. Nebýt toho nešťastného pádu, říkal si nejspíš.
That was a hot ride! pic.twitter.com/dx0GKCv3uB
V Británii pak dojel v časovce třetí, na Eneco Tour dokonce až čtrnáctý. „Nebyl to můj den,“ psal na svůj Twitter a o pár dní později před odletem do Kataru doufal: „Snad mi v nohách zůstalo ještě jedno překvapení.“
Odpověď se dozví už odpoledne.
Velkým vyzyvatelem bude i Rohan Dennis z BMC. V šestadvaceti letech je na vrcholu sil, na posledních dvou světových šampionátech byl vždy v nejlepší desítce. To by pro něj letos bylo málo, chce minimálně na podium.
A vzhledem k jeho celoroční formě to není nemožné. Už v lednu vyhrál nabitý australský šampionát. Ovládl i časovku v Kalifornii, na Tour byl pátý, stejně jako na olympijských hrách. Ale nebýt technických potíží, útočil by na medaili.
„Chtěl jsem každopádně vyhrát. Kdyby se mi to povedlo, asi bych ukončil sezonu,“ přiznal.
I Rohan Dennis už ví, jaké to je vyhrát důležitou časovku. Loni zvítězil v první etapě Tour de France a oblékl se do žlutého trikotu.
Takhle ale končit nechtěl, proto se rozhodl ještě pro katarskou misi.
Tonymu Martinovi bude chtít vrátit porážku z týmové časovky. „Možná by pro mě byla lepší trochu kopcovitější profil jako v Ponferradě, ale ani úplná rovina není špatná. Pořád můžu vyhrát,“ věří.
Mimochodem, před měsícem se v Británii všichni tři favorité seřadili za sebe.
V jakém pořadí? Martin, Dennis, Dumoulin.
