Vřeštícími davy obsypané horské prémie třetí či čtvrté kategorie pak připomínaly průsmyky v Alpách. „Nebo Glastonbury,“ zmínil Geraint Thomas z týmu Sky proslulý rockový festival.
Jaký to rozdíl oproti roku 1974, kdy Tour zavítala do Británie poprvé.
Jezdce na Tour děsí "selfies"Cyklisty uchvacuje atmosféra okolo britských silnic, ale straší je nová móda mezi fanoušky, kteří se snaží vyfotit se s pelotonem za zády. Třeba domácí Geraint Thomas se populárních "selfies" bojí. "Je to nejhorší věc, když se lidé otočí zády k pelotonu a pořizují 'selfies'. Nevidí nás přijíždět a stojí uprostřed cesty, je to velmi nebezpečné," řekl jezdec stáje Sky. "V Británii se na silnicích příliš nezávodí a lidé tu asi nerozumějí tomu, jak rychle peloton jede a kolik místa zabírá. Jestli si chtějí vyfotit 'selfie', měli by se postavit na nějakou zídku," poradil příznivcům osmadvacetiletý Velšan. Američan Tejay van Garderen popsal novou módu mezi fanoušky jako nebezpečný mix ješitnosti a hlouposti. "Stoupnout si doprostřed cesty a otočit se zády k dvěma stovkám cyklistů, co míří na vás, jenom kvůli 'selfie'? Opravdu jsem moc vděčný za podporu, ale dejte nám prostor," vzkázal fanouškům na twitteru. Zak Dempster, australský parťák Leopolda Königa z týmu NetApp-Endura, si dokonce na svém twitterovém účtu sestavil žebříček tří nejnebezpečnějších "selfies": 1. s lidským predátorem (žralok, lev, krokodýl...), 2. s přijíždějícím vlakem (na kolejích), 3. zády k pelotonu Tour de France... ČTK, iDnes.cz |
Tehdy si sem odskočila na jediný den po úvodních etapách v okolí Brestu. Celou akci vymysleli prodejci artyčoků v jižní Británii, kteří chtěli zpropagovat svůj byznys. Jenže britští celníci jaksi nebyli ochotni spolupracovat. „Po příletu na letiště v Exeteru s námi zacházeli jako s ilegálními imigranty,“ líčil aktér ročníku 1974, britský cyklista Barry Hoban. „Všechny nás shromáždili v uzavřených místnostech.“
Nepovedla se tehdy ani samotná etapa v Británii, pro kterou francouzští ředitelé Tour vybrali ze čtyř nabízených možností údajně tu nejméně atraktivní. Tvořily ji pětimílové okruhy na právě dobudovaném (a ještě nepoužívaném) dálničním přivaděči v Plymouthu. Cíl byl hned za kruhovým objezdem, hromadný spurt ani nešlo pořádně rozjet! „Jel jsem Tour dvanáctkrát a nikdy jsem nezažil tak nudnou etapu,“ tvrdil i Hoban, za svoji kariéru vítěz osmi etap na Tour
A diváci v roce 1974? Jací diváci? Jen ostrůvky fanoušků. Británie tehdy ještě nebyla ochotna akceptovat francouzskou národní pýchu na svém území. Celníci zdržovali s nekonečným vyplňováním formulářů i při odletu cyklistů.
Trvalo dvacet let, než se sem Tour v roce 1994 znovu vrátila. Ročník 2007 už při svém Grand Départ v Londýně přilákal desetitisícové davy fanoušků. Ale to stále nic nebylo proti tomu, co se děje letos.
Organizátoři z Yorkshiru údajně zaplatili společnosti ASO, pořádající Tour, čtyři miliony liber za právo hostit letošní Grand Depárt. Rozpočet Britů na jeho uspořádání činil deset milionů. Ovšem očekávaný zisk regionu z návalu diváků má být až čtyřnásobný.
„Šílenství,“ nazval Leopold König fanouškovskou lavinu lemující ulice. „Největší návštěva, jakou jsem při první etapě kdy zažil,“ říkal ředitel Tour Christian Prudhomme, zatímco Jonathan Vaughters, šéf týmu Garmin, pronesl: „Víc lidí jsem při cyklistice zažil jen na Alpe d’Huez.“
Jistě, byl tu i negativní efekt. Na úzkých silničkách v yorkshirských kopcích zůstávala jezdcům jen titěrná ulička mezi fanoušky, kteří jim vbíhali i pod kola. „Často jsem si myslel: A teď upadneme. Lidé stáli takřka uprostřed silnice, fotografovali. A já nic neviděl,“ líčil Marcel Kittel, vítěz spurtu úvodní etapy do Harrogate.
Sociální sítě vzápětí zaplavily prosby organizátorů i jezdců k divákům: „Jste úžasní, ale prosím, zůstávejte mimo silnici.“ I v neděli se míjely účinkem, přesto pozitivní dojem jasně převládal. Gery Verity, předseda přípravného výboru, označil návštěvu Tour za největší událost v historii severní Anglie. Jako by zapomněl na Hadriánův val i na válku růží.
Leopold König na Facebook nadšeně psal: „Ukázala jsi mi, jak jsi mocná, nádherná, velkolepá a nevyzpytatelná. Doufám, že ke mně budeš vlídná i nadále, i když vím, že dokážeš být pořádně krutá. Klaním se Ti, Stará dámo.“
