Dana je skutečně inspirativní a velmi činorodá, má o mnoha věcech obdivuhodný přehled, neustále se něco nového učí a pouští se do nových projektů. „Mamka nedokáže ani chvíli sedět,“ prozrazuje její dcera Nina.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Home.
„V zaměstnání sedím celý den, takže práce na zahradě a v domácnosti je pro mě relax. Je to taková změna, když můžu vypnout hlavu a vnímat příjemné věci kolem sebe,“ vysvětluje Dana.
Od prvního momentu bylo jasné, že tento dům v městečku Neded nedaleko Piešťan zformovala do dnešní podoby právě její energie a její nápady. I když stavět jej začal ještě otec jejího manžela před téměř 30 lety, avšak v „socialistickém“ duchu, s dlouhými chodbami, z nichž byly přístupné izolované pokoje. Bohužel, nestihl ho dokončit.
Když se Zoltán seznámil s Danou, nastala změna. V nedokončeném domě se bouraly příčky, aby se dispozice více otevřela. Namísto jednoho z plánovaných pokojů je dnes garáž, aby stavba rozlohou splnila tehdejší podmínky na úvěr ze Státního fondu rozvoje bydlení (méně než 120 m2 obytné plochy).
Nakonec skončili na 108 m2, což je podle Dany tak akorát, je to určitě více než běžný byt, navíc mají k dispozici parádní terasu a velkou zahradu. „Každý tu má svůj koutek, každé z dětí má vlastní pokoj. Na bydlení i na úklid je to tak akorát,“ směje se.
Minimalismus s usměvavou tváří
Ne, nezbláznila jsem se, vím, že tento dům má se strohými formami pramálo společného. V tomto případě však nejde o formu, ale o podstatu fungování jeho obyvatel. „Nekupujeme zbytečnosti. Máme jen to, co opravdu potřebujeme a používáme,“ shrnuje Dana.
Díky minimalistickému šatníku tak rodině stačí minimum skříní, takže dům, ačkoli není velký, nepůsobí přeplněně. Minimalistické vybavení kuchyně zas optimálně ladí s její velikostí a také se způsobem jejího zařízení. Na otevřených policích totiž můžete mít jen to, co pravidelně používáte, jinak jste odsouzeni k neustále čištění toho nepoužívaného.
Kuchyň má opravdu skromné rozměry, a přestože Dana s manželem chvíli zvažovali možnosti zvětšení, nakonec se rozhodli, že zůstane při starém.
Dana přesně věděla, jakou kuchyni chce: takovou, kde je vše po ruce, bez otravných dvířek a s policí namísto horních skříněk. S otevřenou kuchyní je z praktických důvodů spojeny i minimalistické vybavení, je tu jen to, co se běžně používá, a tedy pravidelně myje. „Vejde se sem vše, co potřebuje čtyřčlenná rodina,“ konstatuje Danka
„Děti rostou velmi rychle, zanedlouho odejdou z domu, navíc nám taková kuchyň úplně stačí. Vše, co potřebujeme, se sem vejde,“ konstatuje paní domácí jednoznačně. Přestože dnes jsou trendem velké linky se skříňkami až po strop, ona po takové netoužila.
„Roky zde byla klasická linka, jenomže je tu tak málo místa, že otevírání dvířek znamenalo problém. Horní skříňky navíc místnost opticky ještě zmenšily. Chtěla jsem proto kuchyň, v níž se stačí natáhnout a vzít si, co potřebuji. A přesně takovou mám,“ vysvětluje.
IKEA, vintage a industriál
Rodina bydlí v domě od roku 2002 a jeho interiér nejdříve nezapřel svůj skandinávský původ. „Na začátku jsme zde měli téměř vše z IKEA,“ přiznává Dana. V roce 2013, kdy byla na mateřské dovolené, se však pustili do předělávání.
Při dokončování domu odstranili domácí zbytečné příčky i dveře, aby získali vzdušnější a otevřenější dispozici. Zcela nový vítr zavál do interiéru v roce 2013 – nový styl předznamenala litinová kamna a cihlový obklad na stěně.
„Začali jsme kamny a cihlovým obkladem v obývacím pokoji a od té doby vše pomalu zařizujeme nanovo. Nábytek vyměňujeme postupně tak, jak dosluhuje, takže tu stále najdete nějaký ze starších kolekcí IKEA,“ prozrazuje Dana, pro kterou je zařizování hobby.
Při vytváření stylu pro vlastní dům se inspirovala v časopisech i na internetu, část zařízení vyrobila vlastnoručně s manželovou a dceřinou pomocí, něco koupili přes internet, něco je z druhé ruky a ze starožitnictví. „V maďarském městě Vác je v tomto směru opravdu z čeho vybírat,“ doporučuje. Na takové kombinování byl základ z IKEA přímo ideální.
Dana se v celém interiéru držela zejména venkovského a vintage stylu, který venkovskému domu skutečně sluší, přiznává však, že má slabost pro lofty a industriál. „Nejraději bych bydlela ve staré továrně,“ prozrazuje se smíchem. „Jenže sem by se takový styl příliš nehodil ani ‚nevešel‘.“
Její náklonnost se tu tak projevila aspoň na detailech a doplňcích, které si s decentně romantickým vintage interiérem až překvapivě dobře rozumějí.
S květinami se v domě setkáte na každém kroku – bez nich by to ani nebyl ten správný venkov. Dana miluje zejména růže a levanduli, kterých má plnou zahradu.
Informace o domětyp stavby: rodinný dům počet podlaží: 1 plocha pozemku: 14 arů obytná plocha: 108 m2 |
