Rada města už odhlasovala všemi hlasy usnesení, že se záměrem nesouhlasí. Za projektem stojí firma Recykláč místního podnikatele Roberte Beneše. Ten je známý v Rokycanech tím, že na svých pozemcích začal chovat zubry a v areálu kovohutí skladuje stavební suť, se kterou obchoduje.
Beneš je odporem lidí překvapený. Tvrdí, že investice sníží dopravní zatížení v blízkosti bytové zástavby. „Jde navíc o nejmodernější technologii, která je k životnímu prostředí šetrná,“ sdělil Beneš. Hájí se i tím, že investice je v souladu s územním plánem.
Zatím je hotové takzvané zjišťovací řízení v režii Krajského úřadu v Plzni. Ten konstatoval, že stavba může mít významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a bude posuzována podle zákona. To znamená, že investor bude muset zpracovat takzvanou velkou EIA neboli rozsáhlou studii vlivu stavby na životní prostředí.
Beneš sdělil, že obyvatelé i město se budou moci v rámci velké EIA ke stavbě vyjádřit.
Odpor na sociálních sítích sílí
Na Facebooku vznikla skupina zaměřená na stavbu obalovny. V ní jsou zaregistrovány stovky lidí. „V dnešní době máme znečištěné ovzduší až až. Nechápu, proč by něco takového mělo vzniknout v místech, kde žije mnoho obyvatel,“ uvádí v diskusi Jiřina Švarcová.
„Zabraňme tomu, aby naše plíce, kůže dýchaly pro zdraví tak nebezpečné látky,“ dodává.
Diskutující se zmiňují i o tom, že Beneš začal v Rokycanech chovat zubry proto, aby se před občany pozitivně prezentoval a později jim bude znečišťovat prostředí.
„Pozemky, kde jsou teď zubři, byly dlouhá léta jeho a dokud mu tam lidé vozili odpadky a on to musel na své náklady uklízet, bylo vám to jedno,“ reagoval David Sinkule. Tomáš Charvát upozornil na fakt, že na radnici se řeší vyvěšení tibetské vlajky, ale o chystané výstavbě obalovny se nikdo ani nezmínil.
„Jestli si někdo myslí, že jsme měli důrazněji apelovat na veřejnost, možná je to tak, za což se omlouvám. Ale myslím si, že jsme jako vedení města udělali, co jsme mohli a proti investici budeme bojovat dál,“ sdělil MF DNES místostarosta Rokycan Jan Šašek.
V rámci zjišťovacího řízení město uvedlo, že obalovny živičných směsí mají negativní vliv na své okolí zejména emisemi včetně pachových látek. Za negativní považuje i dopravní zatížení a kácení náletových dřevin bez náhrady.
Stavba respektuje územní plán, auta nepojedou mezi domy
Beneš sdělil, že je reakcí veřejnosti překvapený a bere to jako výsledek neinformovanosti. Proto hodlá odpovědět na otázky na zasedání zastupitelstva města, které se koná 9. března v 15 hodin. „Stavbu bychom nenavrhli, kdyby nebyla v souladu s územním plánem,“ sdělil Beneš.
Upozornil, že investice bude mít na okolí i pozitivní vliv, protože recykluje stavební odpad. „Všude vidíme haldy odfrézovaného asfaltového povrchu, my ho budeme recyklovat,“ sdělil.
Uvažované místo pro obalovnu
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Počítá s roční výrobou 80 tisíc tun směsí, což podle něj odpovídá v průměru 12 až 15 aut denně. „To je minimální dopravní zatížení,“ sdělil.
Připomněl, že obyvatelé Rokycan i sousedního Kamenného Újezdu na investici vydělají, protože její součástí je vybudování výjezdu z areálu kovohutí ulicí Václava Nového, která navazuje na obchvat Rokycan. „Při této silnici není bytová zástavba,“ podotkl.
Nyní nákladní vozy naložené stavební sutí z areálu vyjíždí po ulicích Zeyerova a Veselská, ve kterých jsou rodinné a bytové domy. Tento výjezd by měl být uzavřen.
Beneš odmítá i zatížení ovzduší emisemi. „Použijeme totiž nejmodernější německou technologii. Při zpracování se zde asfalt nevyrábí, jen se ohřívá plynem, během zpracování tedy nehoří nic jiného než plyn. Směs suti, přírodního kameniva a asfaltu se pak nasype do termonávěsu, který se kvůli omezení zápachu i kvůli tomu, aby směs nechladla, uzavře,“ uvedl.
„Zastaralé obalovny směsi vozí volně ložené na korbách, my počítáme s termonávěsy, které jsou odizolované, mají víko, které se po naplnění korby vozu hydraulicky zavře,“ dodal.
