Nové vedení parku restauraci uzavřelo a hledá řešení. Chce z ní udělat ostrov uprostřed divočiny, který bude absolutně soběstačný.
Na střeše plánuje fotovoltaickou elektrárnu, před budovou mlýnské kolo vyrábějící elektřinu a vedle domu kontejnerová baterie. Investice vyjde až na deset milionů korun.
„Potřebujeme tam získat energii a nějak ji uložit a pak využívat. Nejprve ale musíme o dvě třetiny snížit energetickou náročnost budovy, takže vyloučíme myčku nádobí, konvektomat nebo elektrickou troubu,“ popsal náměstek pro projekty šumavského národního parku Miloš Juha.
Hájenka na Březníku  Březník původně sloužil jako infocentrum a pro turisty byly za budovou dva chemické záchody. Do jímky tak teklo minimum odpadu. Správa šumavského parku ale hájenku za 5,5 milionu korun přestavěla na restauraci s nejmodernějším vybavením v kuchyni a jímka byla plná během několika dnů. Vyvážet ji ale zapomínala a v zimě to ani nebylo možné. Fekální vůz se do Luzenského údolí kvůli sněhu a běžkařským stopám vůbec nedostal. Splašky tak tekly do přírody. |
Z restaurace tak bude pouhé občerstvení. „Chceme, aby tam návštěvník dostal občerstvení a ne aby tam chodil na pečenou husu,“ doplnil Juha.
Měsíční provoz stál 55 tisíc korun
Podle ředitele šumavského parku Pavla Hubeného má správa pro příští rok připravených deset milionů korun, které může do Březníku investovat.
„Finanční náročnost investice si uvědomujeme, ale její provoz pak bude daleko hospodárnější, než nyní, kdy měsíčně stojí desítky tisíc už jen kvůli propan butanu nebo dieslovému agregátu,“ dodal Hubený. Měsíční provoz vycházel po rekonstrukci správu parku na 55 tisíc korun.
Z původně skromné hájenky se tak stane patrně velmi drahá budova. Už před lety do ní investovala správa parku dvanáct milionů korun, loni 5,5 milionu, teď dostala pokutu tři miliony korun a i s budoucí investicí tak v ní bude proinvestováno mezi 20 a 30 miliony.
Jak mohly dát úřady souhlas?
Otázkou nadále zůstává, jak je možné, že úřady přestavbu Březníku povolily a následně před rokem i zkolaudovaly. Problémy totiž přineslo to, že původní vyvážecí jímka pro odpad, která sloužila infocentru, zůstala naprosto nezměněna a nikomu nevadilo, že se kapacita budovy vznikem restaurace výrazně navýšila (podrobnosti o pokutě čtěte také zde).
MF DNES má kolaudační souhlas s užíváním stavby k dispozici. Píše se v něm, že přípojky inženýrských sítí, plynového hospodářství, objekt dieselagregátu, vyvážecí jímky a hlavního zdroje vytápění objektu jsou beze změny. Zmiňuje i souhlas Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje.
„Stavební úřad provedl 11. 12. 2013 závěrečnou kontrolní prohlídku stavby, při které nezjistil závady bránící jejímu bezpečnému užívání ani rozpor se závaznými stanovisky dotčených orgánů k užívání stavby a shledal též, že skutečné provedení stavby a její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, bezpečnost anebo životní prostředí,“ píše vedoucí stavebního úřadu kašperskohorské radnice Jan Eger.
Park se proti výši pokuty odvolá
Česká inspekce životního prostředí, která při kontrole zjistila, že vypouštěním splašků do přírody dochází k jejímu poškození, si tak myslí přesný opak. Jímka měla být vyvážecí a místo toho byla v podstatě septikem, ze kterého přetékaly splašky.
„A to bez povolení. Kontrola byla naší dlouhodobě plánovanou akcí, kdy se zaměřujeme na všechny provozovatele, a proto byl zkontrolován i park,“ vysvětlil inspektor Jan Ruppert.
Šéf plzeňské inspekce životního prostředí Zbyněk Sevelka prohlásil, že ačkoliv pokuta je pro park rekordní, jakou kdy dostal, mohl úřad udělit i ještě vyšší. „Je naprosto nesporné, o jak unikátní prostředí se jedná, a že došlo k ohrožení životního prostředí,“ řekl Sevelka.
Správa šumavského parku se proti výši pokuty odvolá k ministerstvu. Podle konečné výše pak zváží další právní kroky. „Podání trestního oznámení by v této fázi bylo na místě,“ naznačil ředitel parku Hubený.
