„Já sám boxuju už od šesti let a dotáhl jsem to až ke třem druhým místům v mládežnických kategoriích na mistrovství republiky,“ vypráví Berki, který byl až do 18 let členem SKP Ústí nad Labem.
Založit vlastní boxerský klub ho přiměla konkrétní příhoda. „Šel jsem jednou po Mikulášovicích a viděl, jak kluci skáčou po lavičkách, mlátí se, prostě dělají kraviny. Do toho jsem slyšel, jak se u nás krade a roste kriminalita. Nebylo mi to lhostejné,“ líčí svůj důvod k založení klubu.
Berkiho záměr je, aby k němu chodili všichni, kdo mají zájem. Běžní obyvatelé města i problémoví jedinci, kteří se tak mezi ostatní snáz začlení.
„Chodí k nám třeba mladík, který se nedávno vrátil z basy, nebo kluk, který kradl a dělal problémy. Máme tam asi čtyři šikanované děti, které si vůbec nevěřily. A na druhou stranu je u nás i šedesátiletý důchodce nebo vysokoškolsky vzdělaná paní,“ přibližuje Berki. Celkem jeho klub navštěvuje kolem třiceti lidí.
Berkimu primárně nejde o to naučit všechny boxovat. Spíše chce, aby měli nějakou aktivitu a zabavili se něčím smysluplným. „Základní boxerskou techniku se ale naučí a postupně jim ordinuji zátěžové a kruhové tréninky,“ říká.
Dřív chodili jen Romové, dnes už to neplatí
Vzhledem ke svým zkušenostem, kdy má na kontě i 19 zápasů v profesionálním ringu a díky boxu se podíval do Berlína, Mnichova, Švédska či Anglie, už ale poznal, že do klubu chodí také několik talentů, jako například devítiletý Daniel Vlasák. Berki by si tak přál, aby někdo z nich v boxu dokázal ještě víc než on sám.
„Rád bych vychoval i nějakého českého reprezentanta. Ale hlavní je, aby ti problémoví jedinci místním lidem ukázali, že nejsou úplně špatní a že se umějí změnit k lepšímu,“ zdůrazňuje svou prioritu.
Zatímco dříve do boxerského oddílu chodili převážně jen Romové, dnes už to neplatí. „Jsem za to rád, že mi dávají bílí důvěru, i když jsem cikán. To mě táhne dopředu,“ komentuje to Berki.
Trénuje třikrát v týdnu v prostorách bývalé staré školy. „Starostka mi dala šanci a od města jsme dostali k dispozici větší místnost. Na rozjetí nám ještě věnovali dva boxerské pytle,“ oceňuje Berki.
Chvála je slyšet i z druhé strany. „Jako asistent prevence kriminality si Ondra získal svým přístupem důvěru široké veřejnosti. Občané se na něj obracejí v různých situacích - při narušování veřejného pořádku nebo slušného soužití na sídlišti, při ohrožování i krádežích,“ popisuje starostka Miluše Trojanová.
Současně věří, že zájem o boxerský klub ze strany dětí a dospělých neopadne. „Zaznamenávám jen pozitivní reakce. Předběžně jsme domluveni, že pro klub bude uvolněn další přilehlý prostor,“ zmínila Trojanová.
Berkiho přístup oceňuje i boxer Lukáš Konečný
Berkiho iniciativy už si všimli také organizátoři Husovských slavností v Praze, v rámci nichž se konala diskuse na téma Neviditelní Romové.
„Ondru jsem doporučil, jelikož si myslím, že svou profesí a především svými sportovními úspěchy, aktivitami při zřízení a provozování boxerského klubu a celkovým životním postojem Romům hodně pomáhá,“ uvedl manažer projektu Prevence kriminality Jiří Gajdoš.
Vznik klubu chválí i medailista z mistrovství světa a nejúspěšnější český profesionální boxer Lukáš Konečný, kterého Berki uvádí jako svůj vzor a zná se s ním z doby, kdy ještě trénoval v Ústí nad Labem.
„Ondru znám, je to dobrý kluk i boxer. Jeho aktivita s klubem pomůže mnoha lidem i boxu samotnému. Často tito začínající trenéři dají lidem i více než zkušení. Dělají to totiž bez nároku na výdělek a srdcem,“ říká Konečný.
