„Strauss dokázal v žánru operety vytvořit díla naplněná humorem a krásnými melodiemi, na které lidé nezapomínají,“ vyzdvihl umělecký šéf souboru opery a operety Miloslav Oswald.
Inscenace pojednává o urozeném svůdníkovi, který v průběhu jednoho večera a noci dostane pořádně za vyučenou.
„Role vévody sukničkáře mě moc baví. Snažil jsem se uplatnit něco ze své praxe. Kdysi jsem se snažil vytvořit iluzi, že jsem svůdník. Vrátil jsem se tak do mladých let, kdy jsem obletoval baletky a snažil jsem se je okouzlit,“ řekl herec Milan Vlček, který ztvárňuje hlavní postavu vévodu Urbina.
Ten se snaží svést dívku Anninu. „Je to holka plná života, temperamentu a v každé situaci je schopná si poradit. Má moc hezké pěvecké pasáže a také si dost zatančí. Dobře se mi zpívá. Je to skvělá role dělaná mi na tělo. Mohu se patřičně vyřádit,“ sdělila Barbora Řeřichová.
Představení dostalo „italské rysy“
Autoři olomoucké verze operety slibují zábavné a nezdlouhavé představení.
„Ctím základní půdorys libreta, ale upravila jsem jej, aby více ladilo se současností, aby inscenace byla svižná, temperamentní jako Italové,“ vysvětlila režisérka operety Dagmar Hlubková. Sama si v minulosti vyzkoušela několik rolí v Noci v Benátkách.
Opereta je známá především hudebními hity. „Stačí zmínit Lagunový valčík, Ninanu, píseň Caramella, píseň Vévody... Tolik slavných a známých melodií nenajdeme snad ani v Netopýrovi (Straussova další slavná opereta, pozn. red.). V závěru prvního jednání dokonce zazní i originální italské hudební překvapení,“ prozradil autor hudebního nastudování Tomáš Hanák.
Chybět nebudou ani různorodé taneční kreace. „V rámci nádherné Straussovy hudby využíváme prvky tarantelly, rychlého italského lidového tance, flamenca a koketního jazzu,“ popsala Petra Parvoničová, která má na starosti choreografii.
Zasazení operety do Benátek se projevuje také v řeči herců. „Používáme několik italských slovíček a výrazů, ovšem takových, které diváci bezpečně znají. Kromě nejrůznějších druhů těstovin a osvědčených nadávek zazní také kousek recitativu z Trubadúra, přednesený ovšem ve vražedně rychlém tempu,“ uvedla režisérka.
První uvedení se v Olomouci příliš nevydařilo
Středomořské prostředí dokreslují i na míru dělané kulisy, barevné kostýmy a karnevalové benátské masky.
„Kostýmy spadají do historické doby, kdy se ještě konal karneval v Benátkách,“ vysvětlila Hlubková.
Operetu Noc v Benátkách mohli diváci v Olomouci vidět naposledy v roce 2006, tehdy ji režíroval Jan Štych mladší.
„Moc na to nevzpomínám rád. Současná inscenace je neporovnatelně kvalitnější. Věřím, že bude úspěšná,“ nechal se slyšet Oswald, který tehdy operetu dirigoval.
Noc v Benátkách byla jedinou Straussovou operetou, která neměla premiéru ve Vídni. V té době se totiž po nákladné rekonstrukci otevíralo Městské divadlo Friedricha Wilhelma v Berlíně a ředitel Fritsche velmi stál o to, aby slavnostní otevření budovy bylo spojeno s prvním uvedením Straussova díla.
Premiéra 3. října 1883 však nebyla jednoznačně úspěšná, plnohodnotných ovací se Strauss dočkal o týden později, kdy měla Noc v Benátkách vídeňskou premiéru. Dodnes patří k celosvětově nejuváděnějším operetám.
