Bludoveček byl oblíbeným místem majitelů panství Žerotínů, kteří sem jezdili se svými přáteli a hosty na hony. Lidé ze Šumperka a širokého okolí proto dodnes znají místo i názvem původní budovy Zámeček, protože šlo o jakýsi skromnější zámek.
Jako správcovská budova přestal objekt sloužit v 17. století, kdy Žerotínové rozhodli o přestěhování správce do bludovského zámku. Zámeček tak postupně ztrácel svůj význam, i když ještě dlouho sloužil potřebám panství.
V první polovině 18. století ovšem vyhořel. Příčinou požáru bylo žhářství, mladý poddaný bludovského panství Josef Horáček nemohl unést trest, který mu udělil šafář starající se o zdejší hospodářství. Ten tehdy provedl sám „exekuci“ a Horáčkovi uštědřil výprask holí na záda.
Mladík byl po své pomstě dopaden a obviněn, a protože šlo tehdy o hrdelní zločin, čekala ho roku 1743 poprava.
Zámeček pak ztratil pro bludovskou šlechtu význam a podnikavý Bludovan ho přestavěl na zájezdní hostinec s názvem Korbílek. Zvolil dobře, protože Bludoveček je sice až za Bludovem a ještě několik kilometrů od Šumperka, ale na formanské cestě, která tudy vede, panoval už tehdy čilý dopravní ruch.
Dvacáté století přineslo chátrání a podivná využití
V hospůdce se lidé rádi zastavovali a její obliba neustále rostla. Korbílek se stal vyhledávaným místem vyhlášeným široko daleko. Krčma se později v roce 1822 rozrostla o velkou taneční síň, kde se tančilo až do 50. let minulého století. Konaly se tam i střelecké soutěže.
„Z dnešního pohledu se nám může zdát, že hospoda stála na místě, na kterém se v žádném případě nemohla uživit. Opak je však pravdou, protože každý, kdo chtěl projít ze Šumperka do Bludova, nebo i obráceně, tudy musel projít,“ vysvětlil dnešní majitel Bludovečku Roman Mazák.
„Kromě toho zdejší majitelé platili šlechtě výrazně nižší nájem než majitelé hostinců umístěných přímo ve městě nebo na vesnici,“ dodal. Dobu velké slávy podle jeho slov připomíná i 25 metrů dlouhý sklep vytesaný ve skále, ve kterém se kdysi skladovaly potraviny.
Od druhé poloviny 20. století však zájezdní hostinec chátral bez jakékoli investice do oprav, a za éry socialismu zde byl umístěn i kravín.
Předchozí majitel nechal v 90. letech rozpadající se budovu srovnat se zemí a postavil zde restauraci. Protože se mu ale v branži nedařilo, předělal podnik na nevěstinec. Ani toto „podnikání“ však nepřineslo kýžené zisky. Majitel tak Bludoveček opustil a budova řadu let opět chátrala.
Po náročné renovaci je zde nyní znovu restaurace. „Dnešní doba je pro segment pohostinství mimořádně složitá. Na druhou stranu bohatá historie ukazuje, že hostinec tu přežil už i bouřlivější období včetně světových válek,“ podotkl Mazák.
