První škody na porostech Jizerských hor se začaly projevovat přibližně v té době, kdy byla chráněná oblast založena: na začátku šedesátých let byly dány do provozu tepelné elektrárny v sousedním Polsku a Německu.
"Viditelné na stromech to bylo v polovině let sedmdesátých. Imise z elektráren ale nebyly hlavním důvodem toho, jak později zdejší lesy vypadaly. Byl to spouštěcí mechanismus," vysvětluje vedoucí CHKO Jizerské hory Jiří Hušek.
Oslabené stromy začali napadat škůdci. V letech 1978 až 1979 zaútočil obaleč modřínový, který žere také smrky. O dva roky později se zde objevila ploskohřbetka smrková. V dalších letech stíhala Jizerské hory jedna kalamita za druhou. Kůrovec i větrné smrště.
"Dorazil to socialistický způsob těžby těžkými lesnickými stroji," říká Hušek a dokládá to fakty. Tam, kde se před rokem 1989 netěžilo a les byl zasažen škůdci a imisemi, stromy přežily a postupně se vzpamatovaly.
Jizerské horyCHKO byla vyhlášena 1. ledna 1968. Je pátou nejstarší vyhlášenou chráněnou oblastí na území bývalého Československa. Leží na území okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v nadmořské výšce 320 až 1124 metrů. Výškový rozdíl je 804 metrů. Rozkládá se na 386 kilometrech čtvrtečných. Nejvyšší horou pohoří je Smrk - vrchol má 1124 m n. m. Jizerskými horami probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Baltským (Lužická Nisa, Smědá) a Severním mořem (Labe a Jizera). V CHKO Jizerské hory jsou tři národní rezervace, 13 přírodních rezervací a 10 přírodních památek. |
Po změnách politických režimů na konci 80. let se situace v Jizerských horách začala pomalu měnit. "Nedá se ale říci, že kdyby ke změnám nedošlo, že by dnes v Jizerkách nebyl jediný strom. O tom si netroufám spekulovat," míní vedoucí CHKO Jizerské hory.
Imisím, škůdcům a větrným kalamitám padlo za oběť sto kilometrů čtverečních lesa. Kolik stovek tun popílku a síry na Jizerské hory spadlo za třicet let, už zřejmě nikdo nespočítá. Z hor definitivně zmizely desítky druhů rostlin, zanikla mnohá rašeliniště.
Do hor proudily stamiliony korun
Začátkem devadesátých let začaly do Jizerských hor proudit peníze na jejich obnovu. Celkem to byly stamiliony korun.
Peníze byly použity především na semena stromů, které byly vykáceny před dvěma sty lety místními skláři. Část peněz šla na ochranu hor před vysokou zvěří, především před přemnoženými jeleny.
Na otázku, jestli jsou Jizerské hory nadobro zachráněny, odpovídá vedoucí CHKO Jiří Hušek vyhýbavě. "Hory dnes ohrožují jiné faktory. Třeba turismus nebo zvyšující se počet osobních aut, které produkují oxid dusíku. Dusík sice hnojí a stromy rostou rychleji, ale paradoxně je to kvůli tomu oslabuje. Proto jsme spíš mírní optimisté. Za vodou určitě nejsme."
