RECENZE: Dobrá doba je přece furt! Kreslíř Rychlých šípů žije romantikou

Hrdina filmu Marko Čermák – poslední romantik, který ve středu uvede ČT art, oslaví v únoru 84. narozeniny. Přesto stále přespává pod celtou, v chatě či maringotce, všude s sebou nosí banjo a všude kreslí. Ilustrátora Rychlých šípů si sám Foglar vybral; zaplatil mu jen jednou.

Výtvarník Marko Čermák je spojen především s komiksem Rychlé šípy a knihami Jaroslava Foglara. Jako hudebník byl zakladatelem a členem skupin Greenhorns či WhiteStars i průkopníkem hry na pětistrunné banjo; za přínos žánru obdržel jako první Čech americkou cenu.

Ale hlavně je to tramp tělem i duší, který se na srazy brodí sněhem, v létě se plaví po Berounce a vzpomíná na časy bez půjčoven, kdy „každý vodák měl svou loď, kterou si hýčkal jako milenku, a na řece se hrálo živě, žádné reproduktory“.

Tramping pro něj zosobňuje „naprostou svobodu, k čemu pořád větší a větší byty“; ani věk nerozhoduje, třebaže v zábavném záběru si veteráni navzájem porovnávají léky, které teď s sebou do přírody nosí.

První komiks nakreslil jen pro sebe: „Nacpal jsem do něj všechny přímé řeči, takže obrázky už se tam skoro nevešly“. V roce 1968, kdy se Rychlé šípy směly znovu vydávat, si jej Foglar vybral v konkurzu. „Zaplatil mi za první seriál s tím, že další honoráře budou jen jeho; i nakladatel byl proti,“ vzpomíná.

Přesto na Foglara nedá dopustit, ač spisovatel jeho zálibu nesdílel, nanejvýš prý jednou uznal, že „i mezi trampy mohou být slušní lidé“. Vyloženě se pak rozohní, když přijde řeč na údajné homosexuální prvky foglarovek: „To je úplná hovadina, i country písně vyprávějí vždycky o ženských.“

Marko Čermák - poslední romantik

55 %

Režie Ladislav Moulis

Podle Čermáka se lidé k foglarovkám vracejí jako ke své pohádce. Sám přiznává, že „nechal jsem se zamrznout v čase, bez internetu“, ale rozhodně nepatří k těm, kdo po minulosti nostalgicky vzdychají: „Dobrá doba je přece furt!“

Dokument Marko Čermák – poslední romantik obsahuje také spoustu dobových hudebních archivů. Filmařsky sice nikterak nevybočuje z běžného portrétního modelu, ale Čermákova nakažlivá vitalita jej spolehlivě rozsvítí.