Před pár dny jste oslavil dvaačtyřicáté narozeniny, jaký byl večírek?
Musím přiznat, že den svých narozenin jsem strávil víceméně v posteli. Těsně předtím jsme totiž natáčeli nový videoklip Evy Burešové k písni Tiché vody, jehož děj se odehrává pod vodou. Takhle jsem si to vysnil a zrealizoval po zavíracích hodinách v Aquapalace Čestlice, ovšem nepočítal jsem s tím, že tolik hodin strávených v plavkách a ve vodě bude mít své následky, takže jsem nastydl.
Jak jste s výsledkem spokojený?
Jsem, moc! Hodně mi pomohla známá „podvodní“ fotografka Lucie Drlíková, a navíc mám velkou radost z toho, jak se mi v aquaparku podařilo vytvořit vlny Atlantiku. (smích) Pokud vás to zajímá technicky, natolik jsem přesvítil okolí naší scény, že jednoduše zmizelo a já tam místo dlaždiček bazénu mohl nafingovat zátoku a vlny oceánu. A své samozřejmě udělaly můj oblíbený kouřostroj a paprsky v protisvětle, to už je prostě takový můj rukopis. Moje Eliška vymyslela skvělý text a přinesla spoustu nápadů, jsme prostě tým snů.
Jak vlastně takové natáčení funguje? Připravujete si a zakreslujete detailně jednotlivé scény?
Teď už jo. Musím přiznat, že díky téhle mé nové profesi, ve které jsem se absolutně našel, se ze mě stal puntičkář. Dřív jsem věci často, jak se říká, odflákl. Ale teď už náhodě nic neponechávám. Mám takový sešit, do kterého si všechno zapisuji a někdy i zakresluji. Takže dnes už přesně vím, jaké pozice kamery či světel nastavit, aby vše dopadlo tak, jak si naplánuji. A tenhle svůj nově nabitý perfekcionismus jsem začal aplikovat i v běžném životě, takže začínám těžce snášet, když vidím nějaký estetický nesoulad. (smích)
Václav Noid Bárta, jeho manželka Eliška a jejich dcery Eliška a Anna (2022)
Dalo by se říct, že natáčení klipů a reklam je teď to, co vás hlavně živí?
Se zpěvem je to stále tak půl na půl, ale chtěl bych se časem dopracovat k tomu, abych už jen provozoval své filmové Paranoid studio a nechám si opravdu jen takové ty třešničky na dortu, jako jsou třeba koncerty s BekBek Clanem, které mají u fanoušků obrovský ohlas. To že mám střižnu doma a trávím tam hodně času, je skvělé kvůli rodině. Můžu je tak průběžně vídat i přes den. Zrovna když jsem teď byl nemocný, holky si libovaly, že mě mají doma. To mě až dojalo. Ale chlap se prostě musí o své princezny starat, takový je život.
Tak trochu k narozeninám jste si vlastně daroval i svatbu.
Vlastně jo, nepřímo. Naplánovali jsme ji na začátek září, aby bylo ještě hezké počasí a aby se Eliška stihla dát do formy po porodu. Byl to krásný den a jsem moc šťastný, ze Elišku mám a že se stala mojí manželkou. Zrovna nedávno jsem četl článek, kde byly vypsány čtyři body jako předpoklady toho, aby spolu pár mohl vydržet celý život. A my je dle mého splňujeme do detailu. Já sám to tak cítím. S Eliškou je to úplně jiné, než co jsem kdy s kým zažil. Chováme k sobě neskutečnou úctu a obdiv, milujeme se a podporujeme navzájem. Tohle je moc důležité, zvlášť v dnešní době.
Jak to myslíte?
Samozřejmě, žijeme teď v těžkých časech. Je válka, ekonomická krize, pandemie. Ze všech stran se na nás valí informace plné strachu, z toho by se člověk zbláznil! My se snažíme žít pozitivně v lásce a harmonii a tohle si do soukromí pouštíme co nejméně. Věřím tomu, že člověk může prožívat spokojený život v každé době, pokud se ovšem nenechá převálcovat strachem a negací. Rodinná soudržnost má velkou moc a sílu.
Válka je nedaleko, byl byste pro obranu své vlasti ochotný narukovat?
Samozřejmě. Už jsem to říkal někdy v březnu, když to na Ukrajině začalo. Bránit svou zem a národ cítím jako svou povinnost. Asi jsem i srdcem a duší bojovník, odjakživa jsem inklinoval k rytířům, k bojovým uměním. Základní vojenská služba už mě sice minula, ale válce bych se rozhodně nevyhýbal.
Jak jste na tom s kondicí?
Byť jsem překročil dvaačtyřicítku a už mám pár šedivých vousů, cítím se snad nejlíp, jak jsem se kdy v životě cítil. Stále posiluju, ale závody už jsem pověsil na hřebík. Dokázal jsem si, že tu velenáročnou přípravu a dril jsem schopný zvládnout, a to mi stačí. Je to taky ohromný stres a tomu už já se chci v životě vyhýbat. Prostě tu chci pro svoje holky být co nejdéle.
A co stravování? To ke zdravému životnímu stylu patří.
Určitě. Já už půl roku využívám služeb „zdravého stravování“, čili krabičkové diety a jsem s ní náramně spokojený. Vše je perfektně kaloricky i hodnotově vyvážené a navíc si ještě pochutnám. Krabičky se nevyhazují, ale vracím je vždy při nové dodávce, což mě taky těší, že nepřispívám k plastovému odpadu.
Jste ekolog?
Snažím se být, planeta je jenom jedna a budoucnost našich dětí tvoříme především my, teď a tady. Nesnáším plýtvání jídlem a vůbec čímkoli.
Na co se momentálně nejvíc těšíte?
Já mám radost z každého dne. Nechci se opakovat, ale samozřejmě na všechno, co prožiju se svýma holkama a pak na to další, co ještě vytvořím. Mám sen o vlastním historickém filmu plném rytířů a mytologie. Tak už jen čekám na ten správný scénář. Nesmírně mě naplňuje i spolupráce s Evou Burešovou, kterou považuji za fenomenální zpěvačku a skvělého člověka. Eva je prostě taková moje múza.
Těším se na své dva koncerty v Karlínském divadle, které už jsou vyprodané a třeba i na svůj kalendář, který jsem nedávno nafotil a bude k mání nejen na koncertech, ale půjde koupit i přes internet. Je toho hodně a času málo. Ve všech těch mých aktivitách mi ale pomáhá moje úžasná dlouholetá manažerka Irena Soukupová, bez které bych byl jako bez ruky.
