Když jsem četl, že jsi na předávání cen časopisu Q pořvávala na Bona během jeho děkovné řeči, ať už jde „s těma kecama do hajzlu“, musel jsem se smát. Co se ti proboha nelíbí na Bonovi?
Byla to prostě taková debilní situace. Na tom předávání jsem byla se svým tátou a moc to pro mě znamenalo, protože táta je pro mě něco jako nejlepší kámoš. Ale když Bono vylezl na pódium a začal s tou svou stupidní řečí – von tam začal číst nějakou básničku nebo co – no tak jsem se neudržela. Když přece přebíráte nějakou cenu, tak máte poděkovat a ne číst nějakou debilní básničku! Prostě jsem se k tátovi naklonila a řekla jsem mu, že by už měl držet hubu. Ne nějak hlasitě, že bych to pořvávala na pódium. Ale lidi kolem to slyšeli a bylo to. Hele, nebude ti vadit, když se podrbu na noze? (sundá si boty a drbe si paty skrz růžové silonky)
To byla jedna z mnoha historek, kdy se loni v tisku nemluvilo o tvojí muzice, ale o tvých alkoholických výstřelcích a vůbec osobním životě...
Ale co, mně to nevadí. Hele skoro všechny moje písničky jsou o mým osobním životě a bylo by přece blbý, kdybych o tom zpívala na deskách a pak při rozhovorech o tom nedala ani ránu, ne? (pořád se drbe na noze) Já jsem sama docela překvapená, co do těch textů píšu. Možná jsem při psaní vůbec nejupřímnější, a pak jen koukám, co jsem to na sebe zase vytáhla!
To jsem koukal třeba v textu k singlu Rehab (o tom, že její management ji kvůli pití posílal do léčebny, ale Amy odmítla a manažery vyhodila - pozn. aut.). Opravdu jsi ten management vyrazila?
Jo vyrazila! Sice to byli chlápci, který byli prima a bez kterejch bych dneska nebyla tam, kde jsem, ale prostě jsem chtěla někoho, kdo se o mě bude pořádně starat a ne mi zakazovat pití!
A máš pocit, že ty problémy s pitím, o kterých píšeš zrovna v písni Rehab, už jsou pryč?
No, jak kdy, záleží na dni. Někdy se ráno probudím – vlastně třeba dneska – a říkám si „ajaj, co jsem to sakra včera vyváděla za hovadiny, já jsem idiot, to jsem snad ani nemohla bejt já“! Ale pozor! Je velkej rozdíl vzbudit se ráno a říkat si „to jsem ale idiot“, a vzbudit se a říkat „to jsem ale idiot, potřebuju okamžitě nějakej drink“. Ale já nejsem uplnej ožrala, jak to asi vypadá z písně Rehab –já jsem jenom takovej příležitostnej ožrala.
Mezi vydáním tvých dvou desek uplynuly tři roky. Co jsi dělala mezitím?
Rok a půl jsem koncertovala a propagovala jsem desku v nejrůznějších – často dost debilních – televizních pořadech. Pak jsem si chtěla dát tříměsíční prázdniny a zase se vrhnout do práce. Jenže jsem se zamilovala. A to jakože kurva hodně. Jenže se to úplně posralo a já jsem další celej rok strávila tím, že jsem se snažila kurva nezabít se – teda nezabít se hned, protože ve skutečnosti jsem se zabíjela pomalu. Ale pak nějak jsem to všechno hodila za hlavu a dokázala se s tím chlapem dál vídat na přátelský bázi. A hlavně jsem začala psát muziku. A mám jí tolik, že další desku asi vydám hodně brzo a zase bude hodně osobní – z čehož se můj ex asi už úplně obtáhne. ´
Celý rozhovor najdete v dubnovém čísle časopisu Filter.
Trocha bulváru:
19. září 2006
Na své narozeninové party Amy zraňuje jednoho (zřejmě nezvaného) hosta, když po něm hází železný svícen. „Když piju, jsem pak zlá!“ řekla později BBC.
19. říjen 2006
Amy vystupuje v TV pořadu The Charlotte Church Show na první pohled nametená (viz video na youtube). „Když piju, někdy zapomínám jíst. Moc si toho nepamatuju,“ řekla deníku Daily Mirror.
28. říjen 2006
Po koncertu v londýnské Proud Gallery Amy zbije jednu fanynku a pak nakope mezi nohy i svého současného přítele. „Ta běhna mi nejdřív přijde říct, že jsem dobrá, ale pak jde za mým boyfriendem s tím, že jsem to posrala. A ani se mě nezastal!“, řekla deníku Evening Standard.
30. říjen 2006
Na předávání cen časopisu Q vyrušuje během děkovné řeči Bona z U2. Podle deníku The Observer měla křičet: „Drž hubu! Jdi už s těma kecama do hajzlu!“
6. ledna 2007
Koncert v londýnském klubu G-A-Y skončil během první písničky. Amy musela do zákulisí zvracet.
