Tolik proměnných jako na začátku letošního roku jsme tu neměli od začátku 90. let minulého století, kdy se začalo z tehdejšího Československa masivně cestovat za hranice. A tak následující řádky berte s rezervou: třeba to nakonec dopadne úplně jinak.
Dostihy na špici: Chorvatsko, nebo poprvé Rakousko?
Pozici nejoblíbenější zahraniční destinace si mezi Čechy dlouhá léta drží Chorvatsko a očekáváme, že se to potvrdí i letos. V poslední době do Chorvatska přijíždělo něco přes 600 tisíc Čechů ročně a je podivuhodné, jak se cestovní zvyklosti drží i 25 let po pádu železné opony. Jenže chorvatský trh poslední dobou stagnuje a začíná se projevovat to, na co odborníci upozorňovali už delší dobu: přílišná jednostrannost chorvatské turistické nabídky, tedy zaměření na moře při velmi krátké letní sezoně. A to může být v budoucnosti problém.
Stále více proto Chorvatsku na záda dýchá vnitrozemské Rakousko, jehož obliba v Česku naopak v posledních letech stabilně rostla a dost možná se během pár let dostane na pozici nejoblíbenější zahraniční destinace mezi Čechy. Rakousko, které ročně navštíví více než půl milionu Čechů, boduje všestrannou turistickou nabídkou, stále důležitější jsou zimní pobyty, hlavně lyžování.
Chorvatské pobřeží je v Česku zvlášť oblíbené (na snímku Dubrovník), zemi však neprospívá jednostranná orientace na plážový turismus.
Alpy jsou nejnavštěvovanějším evropským pohořím s výtečnou turistickou infrastrukturou. Oblast Dolomit v okolí průsmyku Pordoi nabízí mimořádně atraktivní scenérie.
Předpokládáme, že velmi oblíbenou českou destinací zůstane i Itálie, kam ročně zavítá asi 400 tisíc českých turistů. Kombinaci zeměpisné blízkosti, pěkného moře, vysokých hor a nejlepší pizzy zkrátka hned tak něco neporazí. V závěsu se i přes ekonomickou krizi drží Španělsko (200 tisíc českých turistů za rok) i Řecko. Stále více Čechů jezdí na dovolenou (a samozřejmě též na služební cesty) také do Německa (300 tisíc), což byla nejrychleji rostoucí evropská destinace posledních let.
Východ čelí nejistotě
Zato turistické oblasti na východě Evropy a ve východním Středomoří zažívají nejisté časy. Vedle zřídka navštěvované Ukrajiny či Ruska se to týká hlavně Turecka, které se sice v posledních dvou dekádách vypracovalo v jeden z nejpřednějších turistických cílů na světě, jenže nyní se musí potýkat s důsledky války bezprostředně u svých hranic se Sýrií a sílícím kurdským problémem. V tamější společnosti navíc existuje zřetelné pnutí, které o sobě v poslední době několikrát dalo vědět násilnými demonstracemi i tvrdými zákroky vlády. Na turismus to zatím nemělo větší vliv, jednoho dne se to však projevit může. V tureckém turistickém sektoru navíc v posledních letech kvůli přelivu návštěvníků z okolních, mnohem více nejistých zemí (Egypt) vzrostly ceny a země už dávno není onou pohádkově lacinou destinací jako dříve.
Turismus v Bulharsku dlouhodobě těží z příznivých cen. Hotelová zóna u Albeny na severu země.
Nízké ceny naopak zůstávají výhodou Bulharska – cenová hladina v této zemi zůstává jedna z nejpříznivějších a podle metodiky Eurostatu je dokonce poloviční než je průměr EU. Nebýt toho, jistě by Bulharsko nemělo silnou pozici ani na českém trhu (asi 160 tisíc návštěvníků ročně). A v době, kdy směnný kurs české koruny zůstává nerealisticky slabý, to může být výhoda dvojnásobná.
Na opačném pólu cenové hitparády stojí Švýcarsko, kde se po nedávném šokujícím posílení švýcarského franku ceny (již předtím velmi vysoké) vyhouply do nadoblačných výšin. Švýcarsko se tím stalo zřejmě nejdražší zemí světa a pokud se kurs udrží na úrovni k euru téměř 1:1, tak to pro tamější turismus musí znamenat jediné: značný úbytek návštěvníků a v turistickém „průmyslu“ zřejmě i nemálo bankrotů.
Švýcarsko zdražujeJak silný frank zdražuje dovolenou ve Švýcarsku: řízek za 800, pivo za 200  |
Jak hluboko je do české peněženky
Tím se dostáváme i k českým peněženkám. Pokud se nestane zázrak, tak v porovnání s rokem 2013 zůstanou dovolené v eurozóně (tedy ve většině důležitých zahraničních destinací) pro Čechy letos asi o 10 % dražší, což je dáno uměle drženým, slabým kurzem koruny. Ještě více si připlatíte, pokud vyrazíte do „dolarové“ oblasti, tedy vesměs do vzdálenějších krajin. Na začátku roku 2015 stojí americký dolar skoro o pětinu více než ještě před pár měsíci. Prodraží se nejen výlety do USA, ale i do zemí, pro které dolar slouží jako měnový ekvivalent (např. Jižní Amerika, řada států Afriky apod.).
Logickým výsledkem slabé koruny by měla být tendence spíše trávit dovolenou v tuzemsku, kde se ceny poslední dobou téměř nemění, a také určitý nárůst počtu zahraničních návštěvníků. Finální čísla za turismus v Česku v roce 2014 sice ještě nejsou k dispozici, dosavadní odhady to však vůbec nepotvrzují – ukazují naopak buď na stagnaci (turismu celkem), nebo dokonce mírný pokles (domácí cestovní ruch). Jde o srovnání založená na počtu přenocování.
Navzdory příznivým podmínkám, kdy Česko je nyní pro cizince o něco lacinější destinací než dříve, se tak potvrzují neveselé trendy v tuzemské turistice, které trvají řadu let. Totiž úpadek domácího, vnitrostátního turismu, kdy evidentně stále více dovolenkářů preferuje pobyt v cizině před pobytem v Česku, a stagnace či jen nepatrné nárůsty příjezdů cizinců. Dlouhodobě, od roku 2000, vykazuje český cestovní ruch nejhorší trendy ze všech zemí Evropy – a nářky na úbytek Rusů v posledním roce to nemohou obhájit. O důvodech může každý přemýšlet sám, nevalný poměr mezi cenou a kvalitou nabídky se samozřejmě nabízí. Pro CzechTourism, agenturu, v jejímž základním popisu práce je propagovat Česko jako vlídnou turistickou destinaci, to každopádně není dobré vysvědčení.
Vymírající Čechoslováci
Jeden paradox na závěr: mezi nečetné destinace, kde může dojít k poklesu návštěvníků z Česka, se možná brzy zařadí Slovensko. Východní soused je přitom jedinou zemí světa, kde turisté z Česka tvoří největší skupinu (asi 450 tisíc návštěv, což je nejvíce zahraničních turistů na Slovensku). Jenže, podle loňské analýzy Slovenské agentury pro cestovní ruch není možné usnout na vavřínech. Slováci tvrdí, že v Česku ubývá lidí, kteří preferenčně cítí Slovensko jako nejbližší cizinu a součást kdysi společného státu. A to by mohl být problém, který prý ani laciné pivo v Bratislavě nezvrátí.
