„Chceme vyzkoušet různé možnosti, jak co nejlépe a zároveň nejbezpečněji zvládnout odehrát nadcházející sezonu,“ zdůvodňoval minulý týden pro iDNES.cz Sandro Frei, mluvčí curyšského klubu ZSC Lions.
Právě klubový lékař Curychu Gery Büsser byl autorem nápadu, jak by bylo možné uchránit hokejisty před šířením koronaviru v průběhu utkání. Podle Büssera je totiž těsný kontakt mezi spoluhráči na střídačce nebezpečnější než srážky s protivníkem na ledové ploše.
Proto si hráči Rapperswilu a Curychu, dvou týmů nejvyšší švýcarské ligy, museli při čtvrtečním vzájemném přípravném zápase navléct na střídačce roušky přes ústa i nos. Na ledě si je pak mohli stáhnout na bradu. Experiment trval jednu třetinu utkání.
 |
Výsledek? Slovo propadák zřejmě nebude příliš přehnané. „Roušky se neosvědčily. Byly rychle mokré a ztěžovaly dýchání,“ citoval závěry lékaře Büssera švýcarský server SRF. „Za pokus to ale stálo. Nicméně teď musíme přijít na jiný způsob, jak hráče ochránit.“
Nevalný dojem potvrdil pro iDNES.cz i jeden z hráčů. Útočník Lukáš Lhoták, který byl jediným českým hokejistou v utkání (v Rapperswilu s ním jinak působí ještě Roman Červenka a František Řehák), s bizarním opatřením spokojený rozhodně nebyl.
Hokej v roušce. Švýcaři hledají cestu, i elitu nutí k experimentům |
„Jak bych to popsal... Přišlo mi to jako kravina. Tady ve Švýcarsku už to občas trochu přehánějí,“ kroutil hlavou Lhoták. 27letý útočník, který ve Švýcarsku působí už od mládežnických kategorií, marně hledal logiku v nošení roušek při zápase.
„Virus se přece dá chytit i na ledě, nejenom na střídačce. Navíc se v tom nedá být, když naskočíte z ledu na střídačku, zadýcháte se ještě víc,“ popisuje Lhoták strasti neobvyklého experimentu.
„Přitom by roušky představovaly elegantní řešení, jak zamezit šíření nákazy mezi spoluhráči,“ mrzí Büssera. Curyšský lékař je ale přesto odhodlaný pokračovat ve snaze nalézt jiné řešení. Podle něj připadají v úvahu ještě dvě možnosti: buď širší střídačky, nebo plexisklo mezi každým sedícím hokejistou.
