„Hned jsem spontánně řekl ano,“ líčí Orct. Až když zavěsil, začalo v něm hryzat: Zvládnu to? „Objevily se malinké pochybnosti. Až čas ukáže, jestli jsem udělal dobře. Na posouzení budou i jiní.“
Kromě výchovy brankářských následovníků v Litvínově má rázem pod dohledem všechny krajany v masce. Bedlivě sleduje výkony a statistiky Čechů v KHL i jinde v Evropě, sháněl kontakty na našince sloužící v NHL - Mrázka, Neuvirtha nebo Ritticha.
David Rittich
Michal Neuvirth
Petr Mrázek
„Ten mi dělá ohromnou radost, má skvělá čísla,“ chválí Orct gólmana Calgary, kde se výrazně hlásí o post jedničky.
Těší ho i výkony Pavla Francouze, kterému se daří na farmě Colorada (6. místo v AHL v úspěšnosti zákroků).
„Přistupuje k tomu, že není naštvaný, že chytá AHL. Je trpělivý a čeká, jestli přijde šance z NHL. Přijde nejspíš o určitý finanční obnos, ale chtěl to zkusit. Když jsme se o tom spolu bavili, schvaloval jsem mu to,“ říká trenér reprezentačních gólmanů.
Nestačí být jen mladý
Kromě Francouze, jemuž v kariéře významně pomohl právě litvínovský trenér gólmanů Orct, na povolávák do vysněné ligy letos čeká nezvykle vysoký počet českých brankářů - Vladař, Vaněček, Kořenář či Mazanec, kteří se za oceán vydali už coby zelenáči. „V Americe jsou víc na očích, mají blíž k NHL,“ uvažuje Orct. „Kdybych v Litvínově měl supertalent v bráně, chtěl bych, aby zůstal. Ale jaké máte možnosti, abyste ho udržel?“
Orct na rozdíl od reprezentačního předchůdce Petra Jaroše nesouhlasí se zaváděním různých regulí podporujících růst mladých gólmanů - například povinnost nasazovat je v první lize.
„Je to o příležitosti, kterou dostanou. Ale pořád se bavíme, že něco dostanou. Oni by si tu šanci měli vybojovat,“ míní osmačtyřicetiletý chlapík. „Za mě tohle nebylo. Jistě, musí mít i štěstí na trenéra, který na něj vsadí. Ale proč by měl chytat jen proto, že je mladý?“ doplňuje rekordman v počtu startů v základní části extraligy.
Trendem nejvyšší soutěže je poslední dobou najímání brankářských cizinců (kluby za ně neplatí tabulkové odstupné), anebo angažování Čechů se zahraniční zkušeností. „U gólmanů po návratu z Ameriky je poznat, že lépe pracují s hokejkou,“ všímá si Orct. „U nás to bylo trošku zanedbávané, ale tam se na to na malém hřišti klade větší důraz. Jinak moc dalších rozdílů nevidím.“
Jedním ze zámořských navrátilců je Patrik Bartošák, kterého Orct od počátku týdne cepuje na reprezentačním srazu v pražských Strašnicích. „A má nás co naučit,“ poví Bartošák. „Cvičení si sám vymýšlí, směřuje to k zápasovým situacím,“ dodává vítkovická jednička.
Patrik Bartošák na tréninku české reprezentace
Orct je spíše trenérský samouk. Inspiruje se při sledování zápasů, občas koukne na internet, některá cvičení konzultuje třeba s Pavlem Francouzem nebo Danielem Vladařem. „Technikou se mi líbí ruští gólmani, hodně dbají na detaily au nás se mi zdají nedocenění. Naopak třeba Švédové mi připadají v brance takoví čitelní,“ přibližuje Orct. „Ale nechci hrát chytráka, takový jsem měl dojem z prvního mezinárodního turnaje.“
Českou reprezentaci od čtvrtka čeká druhá letošní akce Euro Hockey Tour, na níž chce šéf reprezentační střídačky Miloš Říha rozložit třízápasovou porci mezi brankářské trio Bartošák, Hrubec a Furch.
„Zdeněk si s nimi promluví. Na rozhodnutí má podstatnou část, ale hlavní slovo je na mně,“ nastiňuje Říha.
Po ruském turnaji chce mít vytvořený „evropský brankářský“ základ. Vždyť při své červnové inauguraci zdůrazňoval, že české úspěchy se vždy budovaly od výborného gólmana. „V krátkodobém turnaji, když mu to extrémně sedne a zblázní se, může sám brankář tým vytáhnout, ale nemůže být z toho pravidelnost,“ poznamenává Orct. I on je zodpovědný za to, zda Češi na velkých turnajích naleznou v brankovišti jistotu.
