Proč po titulu v roce 2015 přišel takový propad? A není letošní záchrana jen dalším odvrácením dříve či později nevyhnutelného pádu?
V lednu odvolaný trenér Litvínova Radim Rulík to pojmenoval trefně: „Titul je krásný, ale Litvínovu zároveň do budoucna uškodil.“
Euforie z historického opojení byla pro severočeskou baštu tak silná, až uspala široké klubové vedení i samotné trenéry. Začal vládnout pocit sebejistoty.
Líheň talentů vyschla. Nadobro?
Nepřetržitých šedesát let se klub držel v nejvyšší soutěži díky poctivé práci s mládeží. Máme největší počet odchovanců v NHL, chlubil se léta. Pohádky o silné generaci, co vyhrávala všechny mládežnické turnaje po celé zemi, už ale dávno vyšly z kurzu. Severočeské město deset let nevychovalo kvalitní hokejové mládí.
Líheň vyschla, práce s mládeží se zasekla. Hráči už dávno z klubu neodcházejí do nejlepší hokejové ligy světa. Co hůř, nezásobují ani první tým.
Od dob Petružálka, Kašpara a Krepse není kde brát.
Pro existenci týmu regionálních rozměrů je to tristní bilance.
Ani výsledek stříbrné juniorky ze sezony 2013/14 nepřinesl změnu. Z úspěšného kádru hrají v prvním týmu tři hokejisté, pouze obránce Marka Baranka je možné označit za stabilního člena. Ostatní paběrkují v první lize, nebo s hokejem skončili.
Fanoušci Litvínova slaví úspěšnou baráž o extraligu.
Litvínovští trenéři Ondřej Weissmann (vlevo) a Jiří Šlégr.
Nikdo nedostal vedle opor pořádnou šanci. Propojenost mezi mládeží a prvním týmem nefunguje.
Lídři z mistrovské sezony pochopitelně odešli do zahraničí, Ručinský ukončil kariéru. Tým měla nadále táhnout stále produktivní dvojice Hübl - Lukeš. Jejich náhrada? V nedohlednu.
Když se v minulé sezoně klub v klidu pohyboval v první šestce tabulky, trenérský štáb místo pohledu do budoucna koukal na výsledky a v prvních třech řadách hrála pořád stejná jména.
Myšlenka, že dvojice tahounů s (na českou ligu) výjimečným talentem bude stále stačit konkurenci, je přinejmenším hodně pošetilá. Hokejová šikovnost s věkem neodejde. Dynamika a rychlost, která diktuje dnešní hokej, však mizí s každým rokem sakra rychle.
A v letošní baráži to bylo znát v každém utkání.
Klub má momentálně ve starším dorostu zajímavý talent. Musí dostat šanci.
Sportovní úsek neexistuje?
Kdo je největším viníkem současného stavu? Diváci na stadionu Ivana Hlinky mají jasno a během posledního utkání s Jihlavou to dali najevo.
Podle nich je hlavním důvodem, proč klub bojoval dvakrát za tři roky o holé přežití, generální manažer Vervy Robert Kysela.
Bývalý litvínovský technik se kritice nevyhýbá. Jak sám zmínil v rozhovoru pro MF DNES, je si vědom svých chyb. Ta největší? Absence sportovního manažera.
Litvínovský Jakub Černý (vlevo) se raduje z gólu do sítě Kladna.
Dřív do klubu přivedl hráče, které znal. Brankář Pavel Francouz, obránci Tomáš Pavelka, Filip Pavlík a útočník Robin Hanzl - ti všichni patří do širšího kádru reprezentace a Vervě výrazně pomohli. Od té doby má výběr posil do ideálu daleko.
Katastrofálně skončil příchod útočníka Nejezchleba. Slovák Matoušek zaplul do čtvrté řady, Rakušan Iberer v obraně často chyboval a ztrácel rychlostně.
Kanaďan Nicholls se po pouhých osmi zápasech pakoval. V Norsku pak vyhrál ligu a střelecky zářil.
Absencí sportovního manažera chybí klubu jakýkoliv skauting a hokejisté do klubu přicházejí převážně na doporučení z venku. Většinou až hráči druhé až třetí kategorie. Vlastní iniciativa chybí. A ne vždy jsou peníze hlavním faktorem...
Odvolání kouče Rulíka se zdálo jako nevyhnutelné, nebylo ale připraveno řešení.
Risk s trenérským štábem Jiřího Šlégra byl před baráží až moc velký. Ve stylu - Tak třeba my čtyři. Mezi skupinkou na střídačce chyběl lídr. A nebýt obdivuhodného vzepětí ve třetím dějství proti Jihlavě, tak teď klub řeší situaci, kterou si vůbec nepřipouštěl.
Litvínovský trenér Jiří Šlégr po prohře s Karlovými Vary.
Chyba s útočníkem Doležalem v nominaci na utkání s Jihlavou působí až příliš amatérsky v takové fázi sezony, ale mohla skončit sportovní katastrofou, nebýt zásahu rozhodčích.
Koncem týdne zasedá představenstvo klubu. Dají se očekávat změny na nejvyšších postech. Fanoušci chtějí Kyselovu hlavu. Je jeho odvolání však řešením? Klub musí mít připravená jasná jména, která převezmou sportovní úsek.
Znáte přece to přísloví s vlkem a kozou...
Jinak by už při třetím balancovaní na hraně sestupu ani návštěva kostela nepomohla...
