Litvínovský talent si stoupne mezi tři tyče a snaží se krýt pokusy Kristiána Reichela a dalších hráčů Vervy, kteří se pro tradiční bitvu s pražskou Spartou nevešli do sestavy.
Když se zase s Janusem protočí, bedlivě sleduje, jak se jeho oblíbenec pohybuje a jak likviduje střely. „Od chvíle, kdy se řeklo, že Janus jde do Litvínova, tak jsem se s ním chtěl potkat,“ vyznává se Bartko.
Nejlepší zážitek na malého Pavla teprve čeká.
O pár hodin později zažívá atmosféru extraligového zápasu. Při rozbruslení se protahuje s Janusem a učí se od něj správnou techniku. Poté si dokonce na chvilku opět stoupne do brankoviště a čelí pukům. „Chytal jsem už i tvrdší rány. Zdeněk Orct na mě na tréninku střílí větší pecky,“ hodnotí.
Po rozbruslení Bartko zamíří do kabiny, kde poznává atmosféru vrcholového hokeje. „Je velká,“ směje se.„Janus i všichni ostatní na mě byli hodní,“ těší ho. Posléze usedne na litvínovskou střídačku a soustředěně se dívá na první třetinu napínavého mače se Spartou.
„Super zážitek,“ přiznává. Přesto jej provázely obavy.
„Bál jsem se, abychom neprohráli, protože mám kamaráda, který si to měl vyzkoušet příště. Kdybychom prohráli, prý by to zrušili,“ přiznala netradiční posila Vervy, že jí záleželo na výsledku.
Prohra prý mohla přinést konec experimentu, který vymyslel Jiří Podešva. Ten se společně s Orctem stará v Litvínově o výchovu gólmanů.
Podešva se inspiroval v Dánsku, kde dlouho chytal. Tam prý bylo zvykem, že si se seniorským týmem čas o času zatrénovalo pár malých hráčů do pole. Osmiletých, devítiletých, desetiletých.
Brankářský idol?„Líbí se mi všichni gólmani. Hodně mám rád Jardu Hübla, protože je to můj strejda. A taky Pavla Francouze, Jaroslava Januse a Michaela Petráska, které znám z Litvínova,“ říká slibný brankář Pavel Bartko. |
V Litvínově je nevšední zážitek zatím určen pro stejně staré gólmany. A jde o skvělou zkušenost. „Hodně jsem se toho od Januse naučil. Je to pro mě motivace,“ raduje se Bartko.
Osmiletý kluk, kterého k brankařině přivedl otec Pavel. Ten sám chytá, byť na amatérské úrovni.
Synovi se hodně věnuje, pořídil si trenérskou licenci, sleduje gólmanské trendy. S Pavlem chodí na led i mimo běžné tréninky, na kterých pomáhá. „Rozhodně to není na škodu,“ myslí si o zapálené pomoci rodičů při výchově hokejistů.
„ V Litvínově máme dobré trenéry gólmanů. Klub se nám navíc snaží maximálně vyjít vstříc, když chceme jít na led mimo běžný rozpis. Nemůžeme si na nic stěžovat,“ pochvaluje si Bartko.
Jenže klub sám na všechno nestačí.
„Dříve si děti hrály hodně venku, teď je to jinak. Podpora ze strany rodičů to alespoň částečně nahrazuje. Nechat všechno na klubu nejde,“ myslí si a zároveň vyzdvihuje práce Orcta s Podešvou. „Jsou na kluky hodní, nekřičí na ně. Oba mají dobrou povahu.“
A také neotřelé nápady. Třeba nechat malého brankáře zažít extraligovou atmosféru.
