V kariéře už zažil hodně krušné chvilky. Jako vyplašený teenager z Třebíče se pokoušel prosadit v zámoří. Při angažmá v Rusku se nakazil žloutenkou typu A. Taky proto bere své trable s pozoruhodným nadhledem.
Devils vstoupili do NHL vratkým krokem. Jeho stíhaly zdravotní potíže. Při středeční porážce od Caroliny si dal smolný vlastní gól. Splínům však nepropadá: "Dřív bych se trápil, ale teď už vím, že tohle všechno ke kariéře patří."
Takže vás ani čerstvý řetězec zranění a nemocí nenaštval?
No co, musím se s tím poprat. Naštěstí nejsem v pozici kluka ze třetí nebo čtvrté lajny, který si návrat do sestavy a každou minutu na ledě musí vybojovat. Nepotřebuju něco někomu dokazovat.
Ale asi není příjemné marodit, zatímco ostatní se po létě dostávají do rytmu a pohody, ne?
Jasně. Jsou to prkotiny, ale člověka rozhodí. Nejdřív natažené tříslo, pak zánět v rameni, otrava z jídla spojená s horečkami, pak bolavá záda po jedné srážce. Jakmile jsem se začínal cítit na ledě dobře, něco se přihodilo. Třeba záda se zlepšila, pak zase zatuhla. Chodil jsem od doktora k doktorovi, nemohl se otočit, dýchat. Už jsem si připadal jako hypochondr.
Fotogalerie |
Máte za sebou 7 utkání v kuse, v nich 7 bodů. Je vše na dobré cestě?
Doufám. Cítím se dobře. Ono taky záleží, s kým hrajete. Když k vám postaví někoho, s kým si nesednete, můžete po ledě lítat jako splašený a k ničemu to není.
Vám to nedávno sedlo s Jágrem a Rusem Loktionovem, že?
Jo jo. Loktionov to umí s pukem, měli jsme tam dobré akce. Jenže jak jsem se zranil, trenér musel zamíchat se sestavou. K Jardovi dal Zajaca a Zubruse, šlo jim to, a tak je nechce rozhazovat. Teď jsem s Henriquem a Bernierem. Docela se nám daří. Pro mě je nejhorší, když se to kolem mě pořád točí. To pak těžko vznikne nějaká chemie.
S koučem DeBoerem si rozumíte. Můžete si říct o jiné parťáky?
Je fakt, že se mnou probíral složení zbylých tří útoků kromě toho Jardova. Jde o to, jak namíchat bojovnější kluky s těmi, co spíš čekají na šanci jako Brunner a Ryder.
Jak jste si vlastně zvykal na souhru s Jágrem? Sám říká, že není snadné s ním na ledě vyjít.
Chvíli to trvalo. My se tu v soubojích u mantinelu zdvojujeme, pomáháme si. To on nechce. Stejně jako Robert Holík. Ten taky říkal: Běž pryč, netahej mi sem dalšího hráče, odpočiň si a uvolni se.
Takže jste se přizpůsobil?
Jistě. Hráči se musí domluvit. Když se nebavíte, vypadáte na ledě všichni špatně. Devils jsou zvyklí hrát hokej od branky k brance. Žádné křížení a rotace, což je Jardův styl. Ale časem jsme se naučili si vyhovět a doplňovali se.
New Jersey na podzim pluje na vlnách. Chvíli na šťastné, vzápětí zase na smolné. Proč?
Noví hráči si zvykali na náš systém. Když se ho držíme, můžeme porazit kohokoliv. To vědomí je fajn. Jen ten recept zatím neuplatňujeme dlouhodobě.
