Sparťané nástrahy předkol Ligy mistrů nezvládli celkově podesáté, z toho pošesté za sebou. To už není náhoda, byť každý nezdar psal jiný příběh.
Vyřazení s ruským týmem připomnělo nešťastný souboj z roku 1998 s Dynamem Kyjev. Nadějný výsledek z prvního zápasu dlouho držela i v odvetě, ale nakonec si v poslední minutě dala vlastní gól a pak vypadla na penalty.
Nebo šest let starý souboj s Panathinaikosem Atény, v němž tři poločasy rázným krokem kráčela za postupem. Gól ze standardní situace v poslední minutě první půle odvety vrátil řecký klub do hry a sparťany rozhodil natolik, že po přestávce inkasovali ještě dvakrát. Přitom první duel doma vyhráli 3:1.
Shodou okolností proti Panathinaikosu Atény hrála Sparta i v roce 2008, ale to podlehla v obou utkáních. Předtím neměla nárok proti Arsenalu, což pro ni byl nehratelný protivník.
Loňský neúspěch s Malmö a ten předchozí se Žilinou měly nádech fiaska. Pokud chce Sparta ještě někdy Ligu mistrů hrát, musí slovenského i švédského soupeře překonat.
Sparta a kvalifikace o Ligu mistrů za posledních osm let2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2014/2015 2015/2016 |
S CSKA to bylo jiné. S bohatým klubem, který si může dovolit zaplatit kvalitní cizince, odehráli sparťané vyrovnané souboje, dali čtyři góly. V odvetě to vypadalo, že je ruské mužstvo na kolenou a že už se nezvedne. Zvedlo se, a za pomoci sparťanů.
„Myslet si, že vás k CSKA k chybám nedonutí, je naivní představa,“ říkal pak sparťanský trenér Zdeněk Ščasný.
Sparta v novém ročníku odehrála čtyři utkání, ve všech měla problémy ve hře dozadu. Sestava není předurčena k tomu, aby hrála defenzivně. Nezačala bránit, ani když vedla 2:0.
„Po takovém drtivém začátku by se pragmatičtější tým, než je Sparta, snažil odvrátit jakékoli nebezpečí od své branky. Ale Češi prostě nedokázali a ani nechtěli hrát defenzivní fotbal, za což nakonec zaplatili,“ vystihl komentátor ruského listu Kommersant.
Hráči chvílemi neodhadnou míru rizika, i pod tlakem se snaží o konstruktivní rozehrávku, ale o míč přijdou. To se stalo před prvním gólem Matějovskému, který chyboval na polovině hřiště.
Na postech středních obránců hrají původně defenzivní záložníci Mareček s Holkem a levý krajní bek Hybš. Všichni prostě mají jiné návyky a v soubojích se chovají jinak než klasický stoper.
Před druhým gólem zaváhal brankář Bičík, navíc další chybu udělal Costa. Při rychlém brejku dozadu jen vyklusával. Když se kolem něj přehnal Musa, neobtěžoval se zrychlit, aby jeho náběh zachytil.
Sparta v defenzívě dělá až příliš mnoho chyb. Otázkou je, jestli je jednou z příčin i nové rozestavení, v němž od léta tým hraje.
Sparta dojela i na tzv. vyšší moc. Zatímco v úvodním utkání na hřišti CSKA španělský sudí Estrada velkou chybu neudělal a výsledek neovlivnil, v odvetě italský sudí Spartu poškodil.
„Červená karta pro Matějovského byla neadekvátní, za stavu dva dva neodpískal faul na Lafatu a nenařídil penaltu,“ zlobili se sparťané.
Pokud si ze záznamu podrobně prohlédnete zákrok Matějovského, u něhož sudí stál pár kroků, vyplyne, že podmínky pro udělení červené karty nenastaly. Matějovský byl u míče dřív než soupeř, míč odehrál a pak soupeře dojel. Šel sice do souboje podrážkou a Fernandes nikoli, ale pokud noha v podobném souboji není ve vzduchu nad trávníkem, uděluje se žlutá karta.
Když sparťané hráli v deseti a stav zůstával 2:2, Nababkin v pokutovém území zezadu oběma rukama za ramena stáhl útočníka Lafatu, který byl ve slibné šanci. O faulu a pokutovém kopu nebylo pochyb, Paulo Mazzoleni stál opět blízko a razantně rozpažil.
„Byl bych nerad, abychom se schovávali za výkon rozhodčího. Vedli jsme 2:0 a měli jsme to plně ve svých rukou. Na druhou stranu v takových zápasech mohou rozhodovat i větší drobnosti než je vyloučení a penalta. Chyb bylo moc, z mého pohledu to bylo hrubé ovlivnění zápasu,“ poznamenal záložník Bořek Dočkal.
Mimochodem, pro jedenačtyřicetiletého italského sudího to byl první důležitý zápas na evropské scéně, Ligu mistrů ani její kvalifikaci dosud neřídil.
