Z osobního pohledu premiéra i proto, že pro tohoto devatenáctiletého hráče hostujícího z pražské Sparty, v níž prošel mládežnickou základnou, to byl vůbec první ligový duel, v němž nastoupil v základní sestavě.
„Hráli jsme dobře, jen tomu chybělo vítězství,“ je přesvědčený střední záložník, jenž do nejvyšší soutěže nakoukl loni na jaře. Samozřejmě v pražské Spartě.
Šancí jste na to v zápase s Mladou Boleslaví měli dost.
To je pravda a také kromě proměňování šancí jsme snad mohli být i spokojení.
V jedné jste se ocitl i vy, ale místo zakončení jste přihrál Pavlu Dvořákovi a jeho střelu brankář Mladé Boleslavi vyrazil. Nebylo lepší vystřelit?
Bylo, kdybych si míč lépe zpracoval, jenomže pak už jsem měl strach, že trefím obránce soupeře, který byl přede mnou, tak jsem míč na poslední chvíli prodloužil na Pavla. Vystřelil dobře, ale Hruška to chytil.
Máte za sebou první ligový zápas za Hradec, jak bylo těžké se v létě rozhodnout jít ze Sparty právě sem?
Vůbec ne, naopak jsem chtěl něco takového zkusit.
Jak k vašemu hostování došlo?
Na jaře jsem hostoval v druholigovém Vltavínu a po zápase v Hradci na konci jara mi můj tehdejší spoluhráč Michal Pávek, který v Hradci hrával, říkal, že se o mě Hradec zajímá a dal trenérům moje telefonní číslo. Pak se ještě hrálo poslední kolo a po něm mě trenéři opravdu volali.
Vaši spoluhráči, kteří v létě do Hradce přišli, svorně tvrdí, že právě zájem a osobní jednání trenéra bylo pro jejich rozhodování hodně důležité. Jak jste na tom byl vy?
Podobně, je to vždycky nejlepší možnost.
Nezklamalo vás pak tedy, že první zápas s Teplicemi jste proseděl na lavičce a na druhý do Brna jste vůbec neodjel?
Nebral jsem to tak, trenér se takhle rozhodl. V prvním to odehráli jiní a ve druhém to bylo tak, že počítal také s jinými hráči, tak abych měl zápasové vytížení, jel jsem hrát za Převýšov.
Hradec je nováček, v kádru je hodně nových hráčů, stále čekáte na vítězství, a dokonce i na první vstřelený gól. Jak se to v kabině projevuje?
Nijak negativně. Z toho jsem totiž hodně překvapený, jak výborná atmosféra v kabině panuje. Kluci mě přijali fantasticky, všichni jsme podobně naladěni, mohlo by to být pro vyznění sezony důležité.
V neděli večer hrajete v Plzni, což asi není nejlehčí soupeř na to, abyste konečně dali gól a poprvé vyhráli.
Tak to určitě není, protože to je jeden z nejlepších týmů v lize, teď ještě navíc s novým trenérem, což je pro soupeře vždycky ošidné. Na druhé straně my sice pojedeme s respektem, ale člověk nikdy dopředu neví, jak to dopadne, můžeme jen získat.
Pokud nastoupíte, tak se ve středu hřiště můžete hodně potkávat s Pavlem Horváthem. Zahrál jste si proti němu už někdy?
Ještě ne, byla by to premiéra. On navíc chce končit, tak jedna z posledních možností.
Nebudete ho šetřit, je přece jen dvakrát tak starý než vy?
To nejde. Respekt k němu pochopitelně mám, ale u něj to končí.
