Nakonec fotbalisté Brna podlehli ve třetím ligovém kole doma Spartě 1:3.
Jak se vám chytalo v tak extrémních podmínkách?
Nebylo to určitě optimální, horší než déšť byl vítr. Hráli jsme proti němu první poločas a říkali jsme si, že to aspoň v tom druhém bude lepší a budeme hrát po větru. Pak jsme vyšli z kabin a uviděli jsme, co se děje. Najednou vítr jako kráva a zase foukal proti nám. Ale myslím, že jsme se i s tím vyrovnali dobře a Spartu jsme měli na lopatkách.
Omezovalo vás počasí při hře? Slyšeli jste se v té bouřce vůbec na hřišti?
Museli jsme hrát víc po zemi, protože ty dlouhé míče bral vítr. A slyšet na hřišti moc nebylo, ale to hlavně kvůli fanouškům, kteří vytvořili skvělou atmosféru.
Ale ve druhém poločase za vámi hořely ohně a bouchaly dělbuchy ve sparťanském sektoru. To vám nevadilo?
To mi vůbec nevadilo. Já jsem vnímal jenom brněnské fanoušky, kteří byli daleko lepší než sparťanští.
Hned v úvodu jste namazal Lafatovi. Jak se to seběhlo?
Chtěl jsem to hrát konstruktivně, ale asi jsem do toho dal málo síly a Lafata mi to vystihl. Měli jsme štěstí, že to neproměnil.
V závěru vás položil volej Hušbauera. Proti takové ráně asi brankář nic nezmůže.
Vyšlo mu to zrovna ve chvíli, kdy jsme sahali po vítězství.