Blíží se konec roku a ještě mám část nevyčerpané dovolené, kterou mi ale zaměstnavatel odmítá v prosinci dát s odůvodněním, že mne na konci roku v práci nutně potřebuje. Mohu si dovolenou převést do následujícího roku?
Přímo v zákoníku práce je stanoveno základní pravidlo, že čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo.
Výjimky jsou možné jen tehdy, pokud není možno čerpat dovolenou, a to z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance nebo pro naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele. Až na tyto výjimky má zaměstnavatel tedy povinnost čerpání dovolené v roce, ve kterém na ní zaměstnanci vznikl nárok, nařídit a umožnit.
A co všechno patří do oněch „výjimek“?
Překážky v práci na straně zaměstnance definuje zákoník práce a některé z nich podrobněji upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Jde například o dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (nemoc), karanténu, dobu trvání mateřské nebo rodičovské dovolené.
Naproti tomu naléhavé provozní důvody u zaměstnavatele definovány v zákoníku nejsou. Mohou to být například mimořádná potřeba dokončení termínovaných prací nebo odstraňování následků živelních pohrom, které postihly zaměstnavatele.
Překážky v práci na straně zaměstnance definuje zákoník práce a některé z nich podrobněji upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Jde například o dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (nemoc), karanténu, dobu trvání mateřské nebo rodičovské dovolené.  Jan Kozubek, advokát |
Je na zaměstnavateli, aby tyto případy určil sám. Nicméně pro posouzení naléhavosti provozních důvodů je rozhodující zejména vyhodnocení, jak významný zásah do provozu zaměstnavatele představuje skutečnost, že by zaměstnanec čerpal dovolenou. Musel by tím být znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz, plnění úkolů nebo činnosti zaměstnavatele.
A co když by mě mohl v době dovolené zastupovat kolega. Mám to zaměstnavateli navrhnout?
Při posuzování, zda jsou na straně zaměstnavatele dány vážné provozní důvody, je rozhodný stav provozu zaměstnavatele, jaký tu je v době, v níž dochází k vyhodnocování opodstatněnosti čerpání dovolené.
Z tohoto stavu je třeba vycházet jak při zkoumání povahy provozu a dalších skutečností o organizačně technických poměrech zaměstnavatele, tak i při posuzování počtu zaměstnanců působících u zaměstnavatele, možností jejich vzájemného zastupování. Je nepochybné, že zaměstnavatel může vyhovět žádosti o dovolenou tím „snadněji“, čím více má vzájemně zastupitelných zaměstnanců.
Když mi přesto zaměstnavatel dovolenou do konce roku nedá, zůstane mi v roce příštím?
Při posuzování, zda je možno dovolenou přesunout do dalšího roku, je třeba brát v úvahu podle mého názoru i další okolnost. Zákoník práce totiž ukládá zaměstnavateli, aby měl písemný rozvrh čerpání dovolených, a to tak, aby zaměstnanec mohl dovolenou vybrat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku.
Již při určování termínu dovolených musí tedy zaměstnavatel přihlížet jak ke svým provozním důvodům (tzn. nemůže ji naplánovat v době, kdy ví, že bude zaměstnance nezbytně potřebovat), tak i k oprávněným zájmům zaměstnance (například v době prázdnin, když má zaměstnanec děti školou povinné).
Smyslem tohoto „plánu čerpání dovolených“ je právě i to, aby postupným čerpáním v různých termínech bylo možno se vyhnout situaci, že si pak zaměstnanci dovolenou nebudou moci vyčerpat.
Stane se ovšem, že tato „podmínka“ je splněna, a přesto se objeví v průběhu roku takové provozní důvody, které je třeba ještě v tomto roce splnit, a to i v době, kdy si zaměstnanec měl podle plánu čerpat dovolenou. Jde-li tedy o důvody, s nimiž zaměstnavatel nepočítal či počítat nemohl, a není možné tedy dovolenou v tomto roce vyčerpat, tak se dá odůvodnit její čerpání v roce dalším.
Sháníte novou práci?Vybírejte z aktuálních pracovních nabídek na jobDNES.cz. |
Jestliže nejsou splněny podmínky pro převedení dovolené do dalšího roku tak, jak bylo uvedeno výše, zaměstnavatel se vystavuje riziku postihu ze strany inspektorátu práce. Sankce, která hrozí za takovéto nedodržení podmínek, dosahuje až do výše 200 tisíc korun.
Nicméně je třeba připustit, že se v praxi vyskytují i takové případy, kdy se zaměstnavatel domluví se zaměstnancem, že bude čerpat dovolenou až v příštím roce, a to v termínu, který se bude více hodit oběma stranám. Takovému řešení, před tím, než aby za každou cenu vyčerpal dovolenou do konce roku v době, kdy ji nepotřebuje či se mu jinak nehodí, dává mnohdy přednost i samotný zaměstnanec.
