Předseda vlády Petr Fiala (ODS) s odborníky představil detaily důchodové...

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) s odborníky představil detaily důchodové reformy a balíček konsolidace veřejných financí. (11. května 2023) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Vysoké DPH na noviny je nelogické, myslí si lidé. Vládnímu balíčku nerozumí

  • 54
Téměř třetina populace alespoň částečně souhlasí s vládním ozdravným plánem. Větší část populace uznává, že v rámci veřejných financí je nutné šetřit. Podle většiny lidí by měla zůstat jednotná 10% sazba DPH na tiskoviny. Více než polovina lidí míní, že navržený ozdravný plán je bude něco stát a dvě třetiny lidí kritizují komunikaci vlády. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK.

Průzkum agentury STEM/MARK byl proveden v polovině května (pár dní po představení vládního ozdravného plánu s názvem Česko ve formě). Šetření mělo zmapovat názory populace na představené vládní návrhy k uzdravení veřejných financí. Agentura zjišťovala, kolik lidí s návrhy souhlasí, které konkrétní schvalují nebo neschvalují a kolik procent lidí si myslí, že pro ně tato opatření budou mít nějaký negativní dopad.

Třicet procent dospělých Čechů se již detailněji seznámilo s vládními návrhy na úsporu. Někteří z nich viděli přímo čtvrteční konferenci, jiní se podrobněji informovali později. Dalších 56 % to zaznamenalo jen zběžně a 14 % o tom neví. Problematika častěji zajímala muže, starší ročníky, lidi s vyšším vzděláním či příjmem nebo podnikatele a voliče hnutí ANO či ČSSD.

V míře souhlasu s konsolidačním balíčkem už zaznívá větší skepse. Pouze 8 % lidí souhlasí s celým jeho zněním, 25 % má pochybnosti, tedy souhlasí částečně. Nesouhlas projevilo 66 % lidí. Zbytek žádné stanovisko nezaujal nebo se nevyjádřil. Odlišné vnímání je patrné především u voličů vládních a opozičních či neparlamentních stran.

Úsporný balíček vlády je nutný, míní polovina Čechů. Dvě pětiny mu ale nerozumí

„Většina populace se shodla v tom ohledu, že je potřeba s veřejnými finančními prostředky šetřit, to se domnívají celé tři čtvrtiny obyvatelstva. Vývoj naléhavosti problému zadlužení ČR sledujeme již delší dobu a po vyčerpání z epidemické, ukrajinské a energetické krizi se problém posunul až do horního patra naléhavosti v očích občanů. V tomto pohledu lze tedy říci, že lidé jsou se stavem veřejných financí solidární. Více pak muži, lidé s vyšším vzděláním a příjmy a také voliči vládních stran,“ zhodnotil výsledky autor průzkumu Jan Burianec.

Různé sazby DPH na tiskoviny budí kontroverze

Z pohledu lidí můžeme rozlišit tři skupiny návrhů: přijatelné, kontroverzní (přibližně polovina je považuje za rozumné, polovina nikoliv) a nepřijatelné. Více nakloněni jednotlivým návrhům byli opět lidé s vyšším vzděláním a voliči vládních stran, ovšem větším měřítkem bylo i sociálně-ekonomické postavení, jelikož jednotlivé návrhy odlišně dopadají na lidi z různých skupin podle toho, jak tyto úspory či zvyšování příjmů státu dopadají na jejich peněženky.

„Jako nerozumné hodnotí respondenti primárně oblasti, které jsou nelogické: proč je jiná DPH u novin a jiná u časopisů, proč ještě jiná (nulová) u knih? Již se objevily věty typu: „Copak knihy mají nulovou přidanou hodnotu?“ Stejné je to u absence spotřební daně na jen jeden typ alkoholu,“ řekl ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Držíme svoje sliby, za škrty si stojím, říká Fiala. Ustupovat odmítá

Nadpoloviční většina populace se při hodnocení subjektivních dopadů vládních návrhů domnívá, že je to bude v jejich rozpočtu stát něco na víc. Častěji si to myslí Pražané, ženy na mateřské dovolené a podnikatelé či OSVČ. Průměrná částka odhadovaných ročních nákladů navíc vychází na 11 200 Kč. Řada lidí ještě nedokázala sumu přesně propočítat, proto je nutné přistupovat k ní s rezervou.

Průzkum se v detailně zaměřil na návrhy, které vzbudily ve veřejném prostoru největší kontroverze. Například různé sazby DPH na tiskoviny. Lidé jsou v tisku nakloněni, což se odráží i v jednotlivých názorech. Zastánci tisku jsou v tomto ohledu nejčastěji starší lidé a vysokoškolsky vzdělaní jedinci.

Dokonce i čtvrtina nečtenářů považuje zvýšení DPH sazby denního tisku za nerozumný krok. Podporu časopisům vyjadřuje každý pátý nečtenář, ovšem u časopisů není DPH sazba zvednuta tak vysoce.

Za zamyšlení stojí i vliv těchto kroků na rozmach dezinformací. Země západně a severně od nás si povětšinou uvědomují, že kvalitní žurnalistika má podíl na informovanosti občanů a jejich odolnosti vůči dezinformacím. V tomto smyslu je dobré odlišovat i čtenářskou a informační gramotnost, ta druhá může být dle 39 % lidí v potenciálním ohrožení.

Pivo podporují i jeho nekonzumenti

Druhou kontroverzí je zvýšení DPH na pivo a zachování nulové spotřební daně na víno, které, jako jediný alkoholický nápoj, nepodléhá v tuzemsku spotřební dani. Návrh vadí valné většině konzumentů piva. Někteří dokonce zmínili, že konzumaci čepovaného piva budou nuceni omezit, pokud návrh vzejde v platnost a dojde tak ke zdražení.

Pivo má podporovatele i mezi svými nekonzumenty. Se zvýšením nesouhlasí přibližně pětina z nich. Víno bez spotřební daně podporuje více než čtvrtina populace – nepřekvapivě hlavně z Moravy. Polovina ovšem nesouhlasí a zdůrazňuje neférovost vůči ostatním alkoholickým nápojům.

Dle mínění lidí by se měla zlepšit i vládní komunikace. Jen 3 % lidí si myslí, že vláda komunikuje své návrhy dobře. Číslo se příliš nezvedá ani u voličů jednotlivých vládních stran (ODS – 12 %, TOP 09 – 7 %, KDU-ČSL – 6 %, STAN – 2 %, Piráti – 8 %).

Nové důchody budou nižší, odvody OSVČ i daně firem se zvýší, navrhla koalice

Jen třetina lidí uznává snahu vlády komunikovat, ale vnímá prostor pro zlepšení – častěji vlažnější voliči vládních stran. Zbývající téměř dvě třetiny míní, že vládě se nedaří komunikovat vůbec. Tento názor zastávají především voliči opozičních a neparlamentních stran.

„Mnoho lidí dokáže uznat, že vláda nemá lehkou situaci a musí se vyrovnávat s řadou problémů ať už současnosti či minulosti. Zároveň ale často požadují, že některé kroky by byly snesitelnější, kdyby komunikace byla zřetelná a v pravidelných intervalech,“ uzavírá Burianec.

Průzkum byl uskutečněn prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu (https://www.narodnipanel.cz/). Zúčastnilo se 805 lidí ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru dle struktury obyvatel ČR. Dotazování se konalo od 15. do 17. května 2023.

Rozumíte vládnímu ozdravnému balíčku?

celkem hlasů: 241
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 pátek 26. května 2023. Anketa je uzavřena.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video