Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Zemědělcům loni stoupl zisk o 140 procent, letos je čeká strmý propad

  • 6
Čistý zisk zemědělského odvětví loni dosáhl 22 miliard korun, což je meziroční nárůst o 142 procent proti předchozím 9,1 miliardám korun v roce 2021. Ve středu to uvedli zástupci Zemědělského svazu ČR.

Výpočet získali na základě interního šetření v podnicích, které potom přepočítali na velikost celé České republiky. Z každého hektaru měli tak zemědělci v průměru zisk 6242 Kč.

Za vysokým ziskem stojí podle svazu hlavně dva faktory. Vzrostly výkupní ceny zemědělských komodit jako je pšenice nebo řepka, na druhou stranu zvýšené náklady za osiva nebo hnojiva se promítnou až v letošním roce, protože část z farmářů používala osiva nakoupené za předkrizové ceny, část z nich měla také fixované nižší ceny energií.

Obchody zdražily vejce, jako kdyby dokrmovaly slepice v regálech, tvrdí Nekula

Letos se tak dá, pokud se nic nezmění, očekávat propad zisku. „Od podzimu loňského roku již výkupní ceny řady zemědělských produktů klesají, na druhé straně se do hospodaření naplno promítne loňský růst nákladů. Navíc, v důsledku radikální změny vládní agrární politiky produkční zemědělci od letoška přicházejí o významnou část dotací,“ uvedl svaz.

Podle předsedy organizace Martina Pýchy bude více vypovídat o stavu zemědělství až právě porovnávání let 2022 a 2023. „Zemědělci mají ve skladech hnojiva, osiva a další vstupy za miliardy, které budou používat až letos, a proto je do loňských nákladů nemohli zaúčtovat. Tyto vstupy přitom byly nakupovány již za velmi vysoké ceny, což se negativně promítne až do letošního hospodaření,“ řekl předseda.

„Připomínám, že ceny hnojiv, krmiv a osiv se vloni meziročně zvýšily o desítky až stovky procent. Růst ceny paliv a energií je všeobecné známý,“ doplnil Pýcha. U hnojiv pak mnoho zemědělců podle něj nakoupila zásobu na dva roky dopředu loni na podzim, kdy byla cena extrémně vysoká. Obávali se totiž, že nebude na evropském trhu dostatek plynu, ze kterého by se mohly vůbec vyrábět.

Předseda dodal, že zemědělci nemůžou za zvyšování cen potravin, jejich podíl na cenotvorbě dlouhodobě klesá. Podle dat z Evropské komise tvoří ceny od zemědělců zhruba pětinu finální ceny, díl obchodu je pak 51 procent, podotkl Pýcha.

Mezi komoditami nejvíce rostly ceny za pšenici a další obiloviny, dále pak za mléko. V současnosti to ale podle Pýchy už začínají ceny na trzích klesat, výše nákladů se ale do produktů teprve plně promítne.

Hádka o správnou metodiku

Svaz počítá se ziskem v zemědělství, Český statistický úřad (ČSÚ) pak zveřejňuje takzvaný podnikatelský důchod. Podle prvních odhadů statistiků podnikatelský důchod klesl zemědělcům loni o pět procent na 25 miliard korun. Pýcha doplnil, že do podnikatelského důchodu spadají kromě zisku také prostředky na investice a odměny podnikatelů – fyzických osob.

Zisk v zemědělství klesne o 5 procent na 25 miliard korun, odhadují statistici

Dotace na výrobu by měly být loni zhruba 35 miliard korun. Bez nich by tak zemědělci byli v desetimiliardové ztrátě. Cena produkce by se měla zvýšit o 17 procent, růst nákladů ale zrychlil o čtvrtinu.

Hodnota živočišné produkce vzrostla podle ČSÚ meziročně o pětinu na 65 miliard, rostlinná pak o 15 procent na zhruba 120 miliard korun. Revidovaný odhad by měl úřad vydat v několika dnech.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala nedávají informace z ČSÚ reálný obrázek o ekonomickém stavu českého zemědělství. „Poskytují nám pouze teoretickou hodnotu zemědělské produkce, tedy je to optimalizovaný součet nepřesných čísel. Například zemědělské ceny v oficiálních statistikách nemusí být ve skutečnosti ceny, za které prodal svou produkci zemědělec svému odběrateli ke zpracování či přímému prodeji, ale může se jednat o spekulanta, který si vydělává obchodováním se zemědělskými komoditami,“ sdělil prezident.

Podle prezidenta rostou náklady rychleji, než se zvyšují zemědělské ceny. Statistici pak podle něj v rámci souhrnného zemědělského účtu (SZÚ) nedokážou rozklíčovat ziskovost a ztrátovost jednotlivých odvětví jako je zelinářství nebo pěstování ovoce.

„ V neposlední řadě můžeme letošní částku SZÚ ve výši XY miliard korun tedy statistický výsledek práce českých zemědělců, porovnat například s částkou 22 miliard korun, kterou řetězce na našem trhu vydaly v loňském roce na reklamu. To jen dokládá, v jak rozdílných dimenzích se vlastně pohybujeme,“ uzavřel.