Už to skoro patřilo ke koloritu přelomu roku: varování analytiků spojených s fosilní lobby před blackoutem, tedy masivním výpadkem elektřiny. Mluvilo se o něm i před ruským vpádem na Ukrajinu.
Letos panuje zvláštní ticho. Nicméně tentokrát si oddychli i nevyznavači blackoutové teorie. I přesto, že ceny elektřiny a plynu v létě lámaly historické rekordy a inflace nadále požírá úspory i výdělky lidí, máme stále čím topit a k žádným výpadkům dodávek nedochází. Nedávno se dokonce i krátkodobé ceny plynu vrátily na úroveň před invazí. A se znovuspuštěním jaderných elektráren ve Franciizlevňuje i elektřina.
EU vymýšlí, jak předejít panice na trhu s energiemi. Česko velké změny nechce |
Tolik k úspěchům v roce 2022, budoucnost ale rozhodně není vyřešená. Tou hlavní věcí, která Evropu do problémů dostala, byla její závislost na cizích dodavatelích typu Rusko. Situaci jsme sice zachránili, ale pouze tím, že jsme začali skupovat LNG plyn ze zemí Perského zálivu. Co když se i ty časem ukážou jako nespolehliví partneři?
Odpověď je nasnadě: musíme tuto novou závislost co nejrychleji odbourat. Je to v zájmu bezpečnosti země.
Prakticky to znamená investovat do vlastních zdrojů a energetických úspor. Nejbezpečnější energie je totiž ta, kterou nespotřebujeme – nebo vyrobíme doma. Větrné nebo solární panely nepotřebují transport plynu nebo ropy přes půlku světa. Propojenou evropskou sítí proudí elektřina mezi spojenci, kteří nás kvůli platným pravidlům rozhodně vydírat jen tak nemůžou. A reaktory Dukovan a Temelína (které na rozdíl od tolik vzývaných nových bloků nejsou pouze v mlze buducnosti), mohou zajistit další potřebnou elektřinu.
Zároveň s tím je možné výrazně zapracovat na energetických úsporách. Tím se ale nemyslí to, že budeme oblékat dva svetry a topit jen každý třetí den. Dnes už na to umíme jít chytřeji. I staré domy se dnes mohou opravit tak, aby lépe udržovaly teplo. Taková vyměněná okna nebo izolovaná fasáda může nutnost topení v zimě snížit na naprosté minimum. Ideálem je pasivní dům se solárními panely na střeše, který nepotřebuje zásobení energiemi prakticky celých devět měsíců v roce. Stát a Evropská unie navíc na podobné projekty rády přispívají a intenzivně mění pravidla pro stavění vlastních malých elektráren tak, aby se výrazně snížila administrativní náročnost a svůj vlastní zdroj energie mohl postavit opravdu každý. Poslední impulzem těchto změn byla zcela jistě i ruská válka na Ukrajině. Ta ukázala, že zelenání energetiky je nikoliv ideologií, ale klíčovým atributem bezpečnosti.
Je v zájmu Česka a celé naší společnosti, aby všichni občané měli přístup k teplejším domovům s jistotou proudu v zásuvce, a to i ti nejzranitelnější. I ty nejmenší obce by si měly umět na střechu své hospody nebo nedaleké pole namontovat solární panely a byli tak schopni si velkou část své elektřiny sami vyprodukovat a spotřebovat. Pokud se to i s podporou EU a státu podaří, budeme se za dva až tři roky na letošek ohlížet s úlevou a taky trochou hrdosti.
Vít Havelka
|
