V únorové prognóze Evropská komise ještě předpokládala, že si hospodářský růst České republiky udrží loňské tempo. Odhad růstu české ekonomiky na příští rok dnes komise snížila na 2,4 procenta z dříve předpokládaných 2,7 procenta.
Komise také předpověděla, že růst zaměstnanosti v České republice bude v letošním i příštím roce zpomalovat. Míra nezaměstnanosti podle komise letos zůstane na 2,2 procenta a příští rok vystoupá na 2,3 procenta.
Komise předpokládá, že míra inflace v Česku v letošním roce zrychlí na 2,4 procenta z loňských dvou procent. Příští rok by se inflace měla podle komise vrátit na dvouprocentní úroveň.
Poměr vládního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) podle dnešní prognózy komise letos klesne na 31,7 procenta z loňských 32,7 procenta. V příštím roce očekává další pokles, a to na 31,1 procenta.
Pokles i v EU
Podle prognóz Evropské komise se letos sníží také růst ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. V EU by se měl HDP zvýšit o 1,4 procenta a v eurozóně o 1,2 procenta. Oba odhady jsou tak o 0,1 procentního bodu nižší než v únorové prognóze komise.
Hospodářský růst by měl navíc výrazně zpomalit ve srovnání s loňskem, kdy se HDP v unii zvýšil o dvě procenta a v zemích eurozóny o 1,9 procenta. Na hospodářské vyhlídky Evropy má podle komise negativní vliv zpomalování růstu světové ekonomiky. Na příští rok ale komise předpokládá zrychlení hospodářského růstu v EU na 1,6 procenta a v eurozóně na 1,5 procenta.
„Evropská ekonomika prokazuje odolnost vůči méně příznivému vnějšímu prostředí,“ uvedl místopředseda komise Valdis Dombrovskis. „Hospodářský růst by měl pokračovat ve všech členských státech EU a v příštím roce zrychlit za podpory silné domácí poptávky, stabilního růstu zaměstnanosti a nízkých finančních nákladů,“ dodal.
ČNB zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní i příští rok |
Dombrovskis ale zároveň poukázal na přetrvávající rizika, včetně možné eskalace sporů v mezinárodním obchodu a útlumu v rozvíjejících se ekonomikách, zejména v Číně. Mezi rizika v Evropě řadí komise například hrozbu odchodu Británie z EU bez dohody či nebezpečí vzestupu politické nejistoty.
Míra nezaměstnanosti v eurozóně by podle komise letos měla klesnout na 7,7 procenta a v příštím roce na 7,3 procenta. Inflace v eurozóně by letos i příští rok měla činit 1,4 procenta.
Komise rovněž předpokládá, že poměr vládního dluhu k HDP se bude v letošním a příštím roce ve většině členských zemí EU snižovat. V celé EU by měl tento podíl klesnout z loňských 81,5 procenta na 80,2 procenta v letošním a na 78,8 procenta v příštím roce.
