„Zranitelné cizinky ve výlohách, které jsou terčem opilých turistů, jsou příliš vidět,“ říká dvaapadesátiletá starostka, která je v úřadu pět měsíců a je vůbec první starostkou nizozemské metropole.
„Centrum našeho města je jedním z nejstarších v Evropě a má obrovský kulturní přínos, ten je však v pozadí zájmu. Chceme, aby turisté tuto hodnotu vnímali,“ citoval ji Bloomberg.
Starostka se bojí, že atraktivita čtvrti Red Light District, kde má každý návštěvník sex přímo před očima ve 370 výlohách nevěstinců, příliš bije do očí a ubírá přitažlivosti města, které by se mělo prezentovat jinak.
Místní specifická tradice sexuální turistiky sahá do 14. století, kdy prostitutky převážně nizozemského původu obskakovaly námořníky po dlouhé plavbě. Tento obraz však podle Felke Halsemové neodpovídá vizi moderního města.
Město chce udržet prostituci v mezích zákona a bezpečí, uvažuje přitom o tom, že vytlačí sexuální byznys z této oblasti poblíž kanálů v historickém centru. Někteří majitelé nevěstinců se s tím už podle Bloombergu začínají smiřovat.
Jednou z priorit nové starostky je řízení turistického ruchu, což souvisí s řadou otázek od změn v přílivu lidí v důsledku brexitu až po zajištění cenově dostupného bydlení v době, kdy tak rychle rostou ceny nemovitostí.
Amsterdam má přibližně 850 tisíc obyvatel a v roce 2016 přilákal 18 milionů turistů. Před narůstajícími počty turistů už varují místní obyvatelé, podle kterých musí hlavně město zůstat místem vhodným pro život. Získali už podporu starostky, která zarazila plány na výstavbu mola nedaleko slavného domu Anny Frankové z druhé světové války.
Konec turistů ve výlohách
„Amsterdam není zamrzlým turistickým místem, kde je obtížné žít. Musíme přehodnotit, jaký druh turismu chceme přitahovat a nemůžeme přitom žít iluzí, že turistů bude ubývat. Nebude,“ uvedla starostka.
Nizozemské město má další plány, které se týkají přílivu lidí například v souvislosti s příchodem některých zaměstnanců britských firem po březnovém vystoupení Londýna z Evropské unie. Očekává příchod stovek lidí, desítky už přišly.
Nemovitostí je však ve městě málo, podobně jako v dalších evropských městech včetně Prahy. Rodí se proto plány na výstavbu bydlení pro nízko- a středněpřijímové skupiny, které navýší ubytovací kapacity pro desítky tisíc lidí.
„Část města se stává velmi bohatou a ceny bydlení jsou v důsledku toho předražené,“ uvedla starostka, která je bývalou lídryní Strany zelených. Volá také po zajištění bydlení pro skupiny lidí s průměrným příjmem jako jsou učitelé, zdravotní sestry nebo policejní příslušníci.
