Mluvčí ukrajinského zemědělského holdingu KSG Agro Mariusz Skowronek nevěřil vlastním očím. Ve zprávě, kterou vypustil do světa čínský deník South China Morning Post, převzala agentura Reuters a publikovaly stovky serverů a novin po celé planetě, se psalo, že šéfové KSG Agro podepsali s obří čínskou státní firmou XPCC dohodu o padesátiletém pronájmu tří milionů hektarů půdy. "Byl to pro nás šok. Netušíme, kde se ta zpráva vzala. Musíte se zeptat v Číně, ale je to naprostý nesmysl," uvedl pro MF DNES Skowronek.
Firma KSG Agro, jejíž akcie jsou kotované na varšavské burze a sídlo se nachází v Lucembursku, patří mezi největší zemědělské holdingy Ukrajiny. Ale i tak má roční obrat necelou miliardu korun a rozhodně jí nepatří miliony hektarů půdy. "Nyní hospodaříme na necelých sto tisících hektarech a během příštích dvou let chceme tuto rozlohu zdvojnásobit," řekl mluvčí KSG Agro.
Jak ale dodal a jeho společnost to zveřejnila i na svých internetových stránkách, "nehodláme prodávat ani pronajímat půdu cizincům. A to ani Číňanům". Na nepravdivé informaci však už stačili vydělat burzovní makléři, akcie KSG Agro vyskočily ve středu o deset procent.
Jediné, co mluvčí potvrdil, je dohoda o technologické spolupráci s čínskou firmou XPCC z konce května a záměr vyvážet potraviny do Číny. "To my ale budeme pěstovat kukuřici a chovat prasata. Na poli budou pracovat naši lidé. A naše produkce bude určena především pro ukrajinský trh a pouze přebytky půjdou do Číny," uvádí majitel KSG Agro Sergej Kasjanov.
Ukrajina, která byla před sto lety "obilnicí Evropy" a dnes se pomalu vrací do pozice důležitého světového exportéra potravin, však Čínu dlouhodobě zajímá. Čína například prostřednictvím své Export-Import Bank poskytla Ukrajině úvěr tři miliardy dolarů na rozvoj zemědělství a minulý rok dostal Kyjev další půjčku ve výši 1,5 miliardy dolarů na podporu vývozu ukrajinské kukuřice do Číny. Podle Financial Times tyto kroky svědčí o zájmu Číny vstoupit do ukrajinského zemědělství.
Číňané na Slovensku?
Čína, jejíž zemědělství nestačí pokrývat rostoucí poptávku po potravinách, především po masu, se v posledních letech zařadila do čela zemí, které po světě skupují zemědělskou půdu. Tyto případy se objevují i ve střední Evropě. Děje se tak mnohdy přes kamuflované firmy. Server Aktualne.sk informoval o případu londýnské firmy s hongkongským kapitálem, která na slovenském Liptově koupila už více než 2 500 hektarů pozemků. "Tato firma se rozhlíží i po jiných slovenských regionech," uvedl mluvčí Slovenské zemědělské a potravinářské komory Stanislav Němec.
Ve většině nových států EU vyprší přitom na konci roku přechodné období, v němž platil zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům a očekává se zájem zahraničních investorů – a to i z Číny. Také proto, že ceny zemědělské půdy v regionu jsou stále několikanásobně nižší než v západní Evropě. V Česku, které zákaz už zrušilo, se mohou objevit v příštích letech k prodeji tisíce hektarů půdy, jež se budou vracet v rámci církevních restitucí. Přitom už teď v zemích, kde zemědělství prosperuje, jako je například Polsko, panuje "hlad po půdě".
Čína, která má jen devět procent zemědělské půdy planety, ale přitom spotřebuje 25 procent veškeré světové výroby potravin, patří v posledních letech k nejagresivnějším zájemcům o koupi či pronájem země. Koupila či si dlouhodobě pronajala mnoho set tisíc hektarů v Africe, Jižní Americe a Asii. Mnohde to vyvolává problémy.
Filipínská vláda například zablokovala dohodu o poskytnutí 1,8 milionu hektarů půdy Číně, proti čínskému skupování půdy se bouří brazilští zemědělci. V jiných zemích, například Laosu nebo Mosambiku, však Čína už úspěšně potraviny pro svůj trh produkuje. Podle Financial Times je proto přes zjevně nepravdivou informaci o obří smlouvě s Kyjevem jen otázka času, kdy se nějaká podoba dohody s Ukrajinou o produkci potravin pro čínský trh uskuteční.
