"Tato změna pro nás znamená úsporu času a prostředků při manipulaci s mincemi," potvrzuje mluvčí obchodů Albert a Hypernova Libor Kytýr.
V bankách dnes obchodníci obvykle zaplatí při výměně mincí nebo při jejich vložení na účet jedno až dvě procenta z jejich hodnoty. Když je dopředu patřičně nenasáčkují, tak si připlatí ještě více podle času, které s počítáním mincí pracovník banky stráví.
To platí hlavně pro ty menší. Větší firmy, jako jsou obchodní řetězce, mohou mít dohodnuté výhodnější podmínky.
V plusu by měla být po čase i Česká národní banka. Ta bude neplatné padesátníky shromažďovat a likvidovat. Z oběhu se pravděpodobně všechny nevrátí. Hodně jich totiž, stejně jako dříve desetníků či dvacetníků, končí zapadlých a odložených doma, případně uschovaných v nerozbitných kasičkách.
To je ostatně důvod, proč ČNB poslední existující haléře ruší. Nevyplatí se jí totiž razit stále nové a nové, protože se jich hodně z oběhu nevrací. A navíc kvůli tomu, že jsou z hliníku, špiní i počítací stroje.
Pro ČNB je výhodnější, když se jí co nejvíce padesátníků z oběhu nevrátí. Z vrácených mincí sice banka utrží pár milionů za prodaný hliník, ale lidem musí vyplatit protihodnotu v platné měně.
Naproti tomu, když se bance drobné z oběhu nevrátí, odepíše je z účetních knih koncem roku 2014, kdy končí výměna. A hodnotu "ztracených" mincí si ČNB připíše na účet k dobru. Pro představu: je to obdobný případ, jako by po vás banka nechtěla vrátit úvěr, protože ztratila smlouvu.
Zkušenosti s desetníky a dvacetníky jsou takové, že se jich zatím vrátila jen o málo více než desetina. Zrušeny přitom byly už v roce 2003 a poslední čas na výměnu je rok 2009. Centrální banka čekala, že se jí vrátí zhruba čtvrtina těchto drobných.
Teď se dá už těžko předpokládat, že by jich nějak rapidně přibylo. Příští rok si tak bude moci ČNB připsat k dobru zhruba 150 milionů korun. Bankéři však už před pár lety upozornili, že je pro ně sice výhodnější, když se mince nevrátí, ale ne zase tak výdělečné. Když si odečtou náklady na výrobu, tak nevydělají skoro nic, uvedli.
Pokud jde o padesátníky, lze kvůli jejich větší hodnotě předpokládat, že jich ČNB připluje zpět více. I kdyby se jich vrátila třetina, bude to pro banku znamenat zhruba 140 milionů korun k dobru. Náklady na výrobu jednoho padesátníku jsou přitom zhruba dvacet až třicet haléřů, takže ČNB by měla vydělat i v konečném součtu.
