| Komentář MF DNES: Náš první magnát |
| Nova káže vyznavačům své vlastní desatero |
"Poté, co Václav Klaus a Miloš Zeman podepsali opoziční smlouvu mezi ČSSD a ODS, mi Vladimír Železný při jednom setkání řekl: 'Nemůžete se divit, že jsem v této situaci uzavřel dohodu s oběma pány. Takhle natvrdo to řekl,'" vzpomíná Jan Ruml z Unie svobody.
S dodatkem, že na začátku roku 1998, kdy preference US vylétly nad ODS, nabízel ředitel Novy spolupráci i jemu. "Že by nám třeba pomohl s volební kampaní. S tím, jak preference klesaly, klesal i jeho zájem, až ustal docela," říká Ruml.
Vladimír Železný se o svých politických kontaktech nechce bavit. Žádost o rozhovor odmítl.
"Jistě, jednají spolu. Nemusí to nutně znamenat nic špatného. Zkuste to brát tak, že to podle něj jsou jediní partneři, s nimiž si má co říct," tvrdí jeden z blízkých spolupracovníků Železného.
Existuje i jiné vysvětlení. Na konci roku 1997 Nova odvysílala reportáž o údajné vile Václava Klause ve Švýcarsku. Tento dům dala televize do souvislosti s nejasným hospodařením ODS.
Klaus dramaticky prohlásil, že bude od Novy za tuto "lež" chtít odškodné sto milionů korun. O půl roku později - už bez mediálního rozruchu - se obě strany dohodly na mimosoudním vyrovnání. Na čem se domluvili, nechce prozradit ani Klausův tehdejší advokát Josef Lžičař, ani představitelé Novy. Televize se za svou reportáž omluvila, jinak se nestalo nic.
Až později se objevily zprávy o tom, co dohodě předcházelo Nova si najala americkou detektivní agenturu, která několik týdnů shromažďovala informace spojené s inkriminovanou reportáží.
"Na jaře 1998 mi řekl, že má nějaké další materiály svědčící o nekalém financování ODS, a ptal se, zda je má odvysílat. Já odpověděl, že si myslím, že toho už bylo skoro dost. S tím jsme se rozešli," říká Ruml.
Obsah kompromitujících materiálů je stále tajný. Politici, kteří s nimi přišli do styku, zatím mlčí.
Kritici Vladimíra Železného tvrdí, že efekt dohody je zřejmý: Nova je od té doby vůči ODS loajální. "V posledním roce je to evidentní," míní Ruml. Bývalý šéfredaktor televize Jan Vávra, který se s Železným rozešel poté, co ředitel Novy dramaticky ukončil spolupráci s původním investorem Ronaldem Lauderem, je ještě příkřejší: "Je evidentní, že některé kauzy pro tu televizi neexistují. Vůči politikům dvou nejsilnějších stran je velmi servilní.
Podpora ODS je evidentní, někdy je vyznění zpravodajství totožné s názory té strany." Nova podobné názory odmítá: nové ladění zpráv prý souvisí s celkově "laskavější tváří" televize.
Údajná spolupráce s ČSSD tak zřejmá není. Nova je kritická vůči vládě i některým politikům sociální demokracie. "Na druhé straně je tu šéf premiérových poradců Miroslav Šlouf, a ten si na nepřízeň Novy nikdy nemohl stěžovat," upozorňuje jeden z poslanců vládní strany, který nechce být jmenován. Televize se na stranu ČSSD "postavila" zjevně jen jednou: její redakce nepřipravila reportáž o bamberské aféře (jednání špiček ČSSD s některými emigranty o penězích pro sociální demokracii), i když měla všechny podklady.
"Tam se nám to prostě nezdálo. My jsme ty materiály měli dřív než ostatní, ale nebyli jsme si jistí, že to celé není nějaká bouda. Takže jsem to nepustil," hájí se tehdejší šéfredaktor Vávra.
Vladimír Železný právě o tomto muži tvrdí, že pokud někdo prosazoval do zpravodajství vlastní politické názory, byl to Vávra. "Za pět let mi to neřekl ani jednou.
Jsem přesvědčený, že pod mým vedením bylo zpravodajství nezávislé," tvrdí Vávra, dnes ředitel ČNTS, protivníka Železného ve sporu o Novu.
Politický vliv Železného dnes všichni zúčastnění vnímají jako nezpochybnitelný fakt. "Projevovalo se to i při jednání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání," připouští Zdena Hůlová, která Železného coby členka rady potkávala šest let. Sama se brání tomu, že by se kdy nechala politicky ovlivnit.
Někteří z bývalých radních však o "nestrannosti" vysílací rady pochybují. "Zpočátku byla rada nezávislá, ještě tam nerozhodovaly žádné politické klíče. Postupně, jak poslanci sešněrovávali mediální zákony, už bych to tak jistě netvrdil. To všechno byla pro Železného výhoda," tvrdí někdejší předseda té první rady Daniel Korte.
HISTORIE TV NOVA
Květen 1993: CET 21, Česká spořitelna a Central European Development Corporation (tu vlastní Ronald Lauder, majitel CME), zakládají Českou nezávislou televizní společnost (ČNTS). Generálním ředitelem se stává Železný.
4. únor 1994: TV Nova začala vysílat.
Srpen 1996: Železný získává 60 procent akcií v CET 21.
Srpen 1998: CME získává 99 procent majetku ČNTS.
Podzim 1998: pracovníci Novy zakládají společnost AQS. Ta byla pověřena nákupem převzatých pořadů pro TV Nova. CME, devětadevadesátiprocentní vlastník ČNTS, obviňuje Železného, že za dluhy AQS ručí právě majetkem ČNTS.
Duben 1999: Kvůli aktivitám firmy AQS byl Železný na valné hromadě odvolán z funkce ředitele ČNTS. CME se obrací na arbitrážní soud Mezinárodní obchodní komory.
Červen 1999: generálním ředitelem ČNTS byl jmenován Jan Vávra, bývalý šéf zpravodajství TV Nova. CET 21 uzavřela dohodu na výrobu televizních pořadů s Českou produkční 2000.
Srpen 1999: CET 21 začala vysílat vlastní program TV Nova a přerušila spolupráci s ČNTS. Ronald Lauder zahájil mezinárodní arbitrážní řízení proti České republice. Podle kontrolorů finančního úřadu připravily CET 21 a ČNTS stát na daních asi o 1,5 miliardy korun.
Květen 2000: soud rozhodl, že CET 21 musí obnovit vztahy s ČNTS. V prosinci rozhoduje Vrchní soud, že CET 21 měla na rozvázání smlouvy s ČNTS právo.
