To, že se v oblasti eura blýská na lepší časy, potvrzují poslední statistické zprávy především ze tří největších zemí - Německa, Francie a Itálie. Ty tvoří "jádro" měnové unie, neboť na ně připadají zhruba dvě třetiny hrubého domácího produktu vytvářeného v oblasti eura.
"Signály o zrychlení tempa růstu přicházejí zejména z německého průmyslu, jenž zaznamenává větší příliv zakázek ze zahraničí. Zlepšují se i vyhlídky stavebnictví, firmy začínají po pětileté zdrženlivosti investovat do výstavby jak správních, tak výrobních budov," sdělil vedoucí analytik Německého stavebního svazu Josef Hladik. Německá spolková vláda očekává, že domácí produkt v příštím roce vzroste více než o 2,5 procenta, a téhož názoru je i šéf centrální Bundesbanky Ernst Welteke.
Pro srovnání: v České republice se ekonomický výkon už více než rok snižuje a vláda pro rok 2000 počítá s jednoprocentním růstem. Podle premiéra Miloše Zemana se však v poslední době objevují důvody pro větší optimismus. "Můj osobní odhad je 1,5 procenta," řekl včera premiér Zeman v diskusním pořadu televize Prima.
Jen do Německa české firmy vyvezly za leden až červenec zboží za 216 miliard korun, tedy skoro o 13 procent více než za stejné období roku 1998. Německo se tak podílí na celkovém českém exportu téměř 42 procenty, na dovozu pak 34 procenty.
Ze statistik také vyplývá, že do dvou sousedních zemí, které zavedly euro - do Německa a Rakouska -, plyne bezmála polovina domácího vývozu, Francie s Itálií dohromady navíc přidávají skoro sedm procent. Takže přes 55 procent exportu se již koncentruje na čtyři země eurooblasti. "Už proto jsou poslední předpovědi pro naši ekonomiku dost nadějné. Zdejší ekonomika musí čerpat sílu právě z exportu, ale obávám se, že budeme muset něco udělat s příliš silnou korunou," míní prezident pražského Liberálního institutu Jiří Schwarz.
Navzdory rychlejšímu růstu bude západní Evropa dál podle ekonomů bojovat s nezaměstnaností, která jen v Německu sužuje kolem čtyř milionů lidí. "Firmy hodně investují do technické modernizace, což nepříznivě dopadá na zaměstnanost," vysvětluje český obchodně ekonomický rada v Bonnu Miroslav Brejník. V tom Evropa za Spojenými státy stále zaostává, a i když americké hospodářství podle různých předpovědí zvolní, jeho pozice vůči Evropě bude nadále silná, konstatují experti. "Ve srovnání s evropským v něm platí mnohem liberálnější pravidla pro podnikání a dlouhodobě ho favorizuje také silné postavení dolaru jako neformální světové rezervní měny," řekl Schwarz. Vídeňský ekonom Svoboda k tomu dodává: "Chceli starý kontinent se Spojenými státy v budoucnu důstojně soupeřit, musí rychleji uvolnit pravidla pro podnikání, zejména v sektoru služeb, snížit daně a konečně se pustit do hluboké reformy penzijního systému," dodává Petr Svoboda z vídeňské centrály Raiffeisenbank.
Podle Petra Kukly ze společnosti Private Investors je také nesporné, že USA mají před Evropou výrazný technologický náskok, například v informačních technologiích, což je mimo jiné výsledek jejich odvážného investování. "Američtí investoři ve srovnání s evropskými mnohem více riskují. Klidně vloží peníze i do společností, které na trhu teprve začínají, neboť se jim zamlouvá produkt, který nabízejí," uvedl Kukla.
Mezinárodní měnový fond kromě prognózy pomalejšího růstu v USA minulý týden varoval před propadem nynějších vysokých kursů akcií, jenž by mohl zasáhnout finanční trhy po celém světě, i když je obtížné odhadnout rozsah a trvání tohoto vlivu. Americké akcie však mohou být ohroženy prudkým zvýšením úrokových sazeb, slabým růstem firemních zisků nebo zhoršením nálady investorů, míní MMF.