Konečně jsem točil desku za sebe, říká o novince zpěvák, který se proslavil písní Ztrácíš.
Proč jste cédéčko pojmenoval zrovna V opilosti?
Zachycuje období, které jsem měl před dvěma lety. Bylo divoké a plné změn a v zásadě dost opilecké. Šlo mi o to, aby písničky na novince byly upřímné, proto jsem název vybral, hodí se k nim.
Kluk z Železné Rudy přijel s hitem do Prahy a ta ho pohltila?
Vlastně ano, spíš pojednává o tom, co následovalo. Začal jsem ztrácet lidi kolem sebe, dlouho jsem zjišťoval, kdo to se mnou myslí dobře.
Vydáním cédéčka jste tedy vystřízlivěl?
Když to vezmete s nadhledem a nebudete se držet jen alkoholu, tak ano. Narodil se mi syn, odstěhoval jsem se z Prahy a zjistil jsem, že lze spoustu věcí dělat jinak. Už nepotřebuji obrážet všechny večírky a ochutnat všechno dobré víno. Chci zase sedět a psát. A hlavně hrát.
Co vám v tom dřív bránilo?
Měl jsem cenzuru z firmy i od producenta. Byly to sice moje písničky, ale oni mne zatlačili do pozice, která pro mne sice byla snesitelná, ale zpětně ne příjemná. Velký problém byla třeba písnička Levná instituce, kde se zpívá o dlouhých roztažených nohách. Nechtěli ji ani nasadit do rádií. Ale bez producentů bych přes jisté pozdější neshody nezvládl nic, hodně mě naučili.
Marek Ztracený |
Teď jste se tedy v názvech písniček jako Sex s Ex nebo Nebudu ti děvkou nekrotil. Myslím, že nejsou vulgární. Nemají pohoršovat, ale vytvářet kontrast. Nebudu si hrát na slušňáka s otevřeným srdíčkem, písničky vyplynuly ze života. Třeba skladba V opilosti nevypráví o alkoholu, ale o zvláštním vztahu dvou lidí.
Dřív jste chtěl vyprodat O2 arenu, co je váš sen dnes?
Hrát s kapelou. A časem třeba začít psát písničky pro jiné nebo pro film. Rád bych jednou napsal song pro někoho, koho si fakt vážím. Třeba pro Davida Kollera.
