Obloha je totiž v tomto období výrazně jiskřivá. Momentálně jí vévodí Venuše, která zapadá kolem sedmé hodiny večerní, a je tedy v roli Večernice. Pozorovat se aktuálně dají i galaxie, mlhoviny a hvězdokupy.
„Zimní obloha se mi zdá vždycky o něco krásnější než letní. Jednak není zemská atmosféra tak zaprášená, a noci jsou navíc delší a mnohem tmavší než o prázdninách, kdy se Slunce moc hluboko pod obzor nedostane. Zimní počasí umožňuje pozorovat zajímavé barevné atmosférické jevy i přes den,“ vysvětluje Dřevěný, profesí stavební inženýr.
Zmíněná Venuše, která je v zimě nejjasnější, může podle něj na konci roku symbolizovat betlémskou hvězdu. Ostatně mnozí astronomové ji považují za reálný předobraz symbolu Vánoc – hvězdy nebo komety oznamující příchod Mesiáše, židovského krále.
„Teorie, která je dnes nejvíce přijímána, tuto událost vysvětluje jako několikanásobnou konjunkci, to znamená těsné zdánlivé přiblížení dvou planet – Jupiteru a Saturnu,“ upozorňuje Dřevěný.
Ideální podmínky v Podyjí
Ačkoliv je v Česku spousta lidových hvězdáren, které vznikaly v 50. letech minulého století, Znojmo ji má jen v archivu na papíře. Co městu chybí z hlediska vybavení, to dohání podmínkami. V okolí je totiž jedna z nejtmavších obloh ve střední Evropě, díky čemuž nedávno vzniklo Memorandum za Podyjskou tmavou oblohu.
„Chceme stav zachovat, nezhoršovat a třeba i mírně zlepšit. Znojemští astronomové tak mají nadále šanci pořádat pozorovací akce a astronomické dny. A turisté mohou obdivovat krásy Podyjí nejen ve dne, ale i v noci,“ těší Dřevěného.
Radek Dřevěný už třináct let vede Znojemskou astronomickou společnost.
Přírodní vědy jej zajímaly od útlého věku, astronomie ho chytla až na vysoké škole. „V televizi tehdy vysílali legendární pořad Okna vesmíru dokořán s Jiřím Grygarem. Nyní po třiceti letech se spolu potkáváme ve vedení České astronomické společnosti,“ usmívá se.
Právě tu čeká v nadcházejícím roce významné jubileum – oslaví sto let od svého založení. Po celý příští rok se tak budou konat speciální akce a veřejná pozorování na jižní Moravě.
„Nezbývá než věřit, že i noční obloha přinese oslavenci dárek v podobě nějakého zajímavého úkazu. Snad nejkrásnější na astronomii je to, že nás vždy dokáže překvapit a ty nejzajímavější jevy se objevují nenadále, ať už je to nečekaný přílet komety, vzdálený výbuch supernovy nebo jasný meteor,“ jmenuje.
Astronomem téměř každý
Skutečné objevy se často povedou i amatérským astronomům. „Těm zkušenějším se to daří, ale také při základním pozorování můžete být svědky nečekané události, třeba pádu meteoru. Pak je jen otázkou, jestli je pozorovatel schopen svůj objev nahlásit a publikovat,“ přemítá Dřevěný.
V dnešní době už navíc existují i různé programy a astronomické weby, jež nabízejí výpočty, upozorňují na nečekané jevy a vyhledávají hvězdné mapky. A i když je venku zataženo, může člověk pozorovat oblohu z pohodlí obýváku třeba na druhé polovině planety. „Není daleko doba, kdy i úplný začátečník bude moci využívat dalekohled v lokalitě s neustále jasnou oblohou, třeba v Chile,“ podotýká.
Někteří lidé žijí dokonce v domněnce, že jim vesmír patří. Podle Dřevěného je například poukaz na pozemek na Měsíci, který mnozí „šťastlivci“ našli pod stromečkem jako vánoční dárek, obrovský nesmysl. „Jde jen o recesi. Je totiž striktně mezinárodně dané, že pozemky mimo Zemi nelze jakýmkoli způsobem vlastnit,“ vysvětluje.
Co se týče přelomových okamžiků, jako byl třeba právě vstup na Měsíc, čeká jich lidstvo nejspíš ještě několik. Tím největším by ale bezesporu bylo zachycení signálu z jiné vesmírné civilizace. Daří se ve vesmíru i jinému životu podobnému tomu na Zemi?
„Odkázal bych na sci-fi knihu slavného amerického popularizátora astronomie Carla Sagana Kontakt a stejnojmenný film s Jodie Foster. Hlavní hrdinka dostala stejnou otázku. A já odpovím jejími slovy: Kdybychom byli ve vesmíru sami, bylo by to ohromné plýtvání místem,“ uzavírá Dřevěný.
