„Zdálo se technicky nemožné tuto lokalitu znovu otevřít. Pustit se do takového velkého díla, to není vůbec častá věc ani v rámci celé republiky. Je spousta jeskyňářských skupin, které pátrají pomocí kopání a přemisťování sedimentů, většinou ale pouze když se snaží objevit nové prostory,“ vysvětluje předseda České speleologické společnosti Zdeněk Motyčka.
Kvůli nepřístupnému terénu i složitému průběhu jeskyně ale není možné, aby se mohla otevřít veřejnosti.
Dostat se do jeskyně bylo mimořádně obtížné. „Byl tam zával z velkých bloků kamení o rozměrech třeba telefonní budky. Přímo skrz něj jsme museli vykopat 25 metrů dlouhou štolu k ústí jeskyně,“ přiblížil vedoucí speleologické skupiny Pustý žleb Jan Sirotek.
„Největší problém byl zajistit okolní kameny, aby nás to znovu nezavalilo. Vše se rozbíjelo ručně nebo pomocí mikrotrhavin a vyváželo ven,“ líčí Sirotek roční úsilí.
Speleologům se otevřelo přes 800 metrů chodeb
S kolegy o odstraňování závalu debatovali zhruba posledních 15 let, až když se ale k místu přiblížili z podzemí z takzvaného Šošůveckého koridoru, zahájili práce. Za poslední rok zde strávili stovky brigádnických hodin, během nichž bylo třeba vyvézt desítky kubíků materiálu. Odměna ale stojí za to.
Šachta, kterou původně jeskyňáři objevili už v 50. letech minulého století, ale po prvním závalu ji podrobněji prozkoumali až po roce 1961, kdy vchod poprvé uvolnili, totiž ukrývá přes 800 metrů chodeb, ale i propasti či komíny.
„Je tady stále co odhalovat, řada míst, kde je možno lezením nebo kopáním objevit další části,“ popisuje Sirotek.
Jeskyňáři teď doufají, že se jim podaří zabezpečit a vyztužit přístup k jeskyni pomocí betonu a betonových skruží tak, aby se vchod znovu nezavalil, a pustí se do podrobnějšího průzkumu.
Objev každých deseti metrů je obrovský úspěch
Šachtu za hřebenovými skalami Evropa a Indie, jinak také nejsevernější místo Moravského krasu, kde je periodicky aktivní vodní tok Sloupského potoka, by rádi propojili i s největším jeskynním systémem v Česku, přes 42 kilometrů dlouhou Amatérskou jeskyní.
„V částech přiléhajících k Amatérské jeskyni je padesát metrů hluboký sifon a také zával, věříme, že se podaří k ní proplavat nebo prokopat,“ doufá Sirotek. „I tak je ale Šachta sama o sobě zásadním kouskem do skládačky jeskyní ve Sloupském údolí i celé severní části Moravského krasu,“ dodává.
Že je Šachta významnou jeskyní, potvrzují i další experti. V České republice je prozkoumanost území tak veliká, že bez kopání se jeskyni naposledy podařilo objevit někdy po válce.
„Speciálně v Moravském krasu, který je kolébkou evropské speleologie, je objev každých deseti metrů obrovský úspěch,“ tvrdí speleolog Roman Šebela.
Naději na velký objev živí i jeskyňáři v Mikulově
Právě v objev nových metrů podzemního systému teď doufají i speleologové v Mikulově. Ti totiž v tamní jeskyni Na Turoldu narazili na dosud neobjevené prostory ukrývající se za sutí nad vzestupnou chodbou jeskyně.
„Je to asi sedm metrů dlouhá díra, ale nabízí možnosti dalšího postupu,“ potvrdil vedoucí mikulovských jeskyňářů Jiří Kolařík.
Je si jistý, že za nově objevenou Čertovou dírou budou další prostory. Jak velké, to chtějí speleologové prověřit ještě do konce roku, kdy chtějí objev zmapovat.
Nález může mít velký potenciál. Zatímco většina jeskyní vznikla tak, že si jimi voda vymlela cestu, v jeskyni Na Turoldu vytvořila drtivou většinu chodeb a dómů koroze - vznikaly vlivem stoupání a klesání spodní vody, která naleptávala vápence.
Prostory jsou tady proto malinké a i objev o velikosti okolo deseti metrů už je významný.
