"Po každém vinobraní se musí sestříhat všechny tažně vinné révy mimo jednoho výhonku. Toto jednoroční dřevo se zpracuje mulčovačem a půl roku suší. Poté jej spalujeme v kotli na dřevoštěpku," popsal Jaromír Sýkora.
Nápad, jak štěpku využívat, vznikl vlastně náhodou. Sýkorovi potřebovali zbavit vinohrady škůdců a parazitů, kteří často přežívají právě v ustřižených větvích révy ponechaných na vinici.
"Když jsme začali po revoluci pěstovat víno, převládal názor, že co na vinohradu vyroste, má tam i zůstat. Jenže takto tam zůstanou i mnozí škůdci," řekl Sýkora. Když už se vinaři rozhodli odvést materiál z vinice, byla by škoda ho pálit venku a nevyužít k vytápění. Kromě štěpky z dřeviny révy zatápí rodina i takzvanou matolinou neboli zpracovanými zrníčky a slupkami hroznů révy.
Vinohrad nyní hnojí směsí z šestnácti bylin
Materiál z padesáti hektarů vinic stačí rodině bohatě na vytápění firmy i obydlí. Na vytápění jednoho rodinného domku je přitom zapotřebí denně průměrně padesát kilogramů štěpky z vinné révy. "Máme štěpky přebytek. Do budoucna uvažujeme o tom, že bychom palety či brikety prodávali," nastínil vinař.
Staré větvičky vinné révy, které by se obvykle rozložily na vinohradu a daly tak živiny rostlinám, nahrazují Sýkorovi pomocí hnojiv přívětivých k životnímu prostředí. Vinohrad hnojí speciální směsí šestnácti druhů bylin. "Oživili jsme takto postupy našich předků, kteří také topili dřevinou z vinné révy. Je to navíc ekologické," uvedl Sýkora. Sám patří mezi pátou generaci rodiny, která se věnuje pěstování vinné révy.
