Hádky o silnici Brno - Vídeň už slyší i v Bruselu

Příprava hlavního silničního tahu z Brna do Vídně, takzvané R52, je v plném proudu. Hádky mezi zájmovými skupinami o to, kudy rychlostní silnice povede, neutichají. Naopak. Nyní se spory dokonce přesunuly až do Bruselu.

Dálnice D2 | foto: Radek Miča, MF DNES

Jihomoravský krajský úřad i Ředitelství silnic a dálnic shánějí další a další argumenty, proč cestu vést pod Pálavou a přes Mikulov. Nutí je k tomu ekologické organizace, kterým se nelíbí, že se úředníci upnuli na mikulovskou variantu a dostatečně neprověřili jinou možnou cestu do Vídně – kolem Břeclavi. Stavba hlavního silničního tahu mezi Brnem a Vídní by mohla začít už za tři roky. Má to ale háček. Do té doby musí být definitivně jasno, jestli trasa povede kolem Pálavy a přes Mikulov, nebo zamíří k Břeclavi.

Sporná studie, z níž nevyplývá nic nového
Těmi "dalšími argumenty úřadů“ má být nová vyhledávací studie břeclavské trasy, kterou nedávno dokončila brněnská firma HBH Projekt. A k tomu model mikulovské trasy, na kterém chce kraj názorně předvést, že nepovede přes ojedinělý Lednicko-valtický areál. Jenže tím úřady vyvolaly další pochyby.

"Nová studie břeclavské trasy hlavní problém neřeší. Ta jen popisuje, kudy by tímto územím mohla silnice vést. Je třeba obě varianty podrobně srovnat a teprve potom zmizí pochybnosti, která je lepší,“ uvedla Barbara Kubátová z Ekologického právního servisu. Dodala, že takovou srovnávací studii vyžaduje nejen české, ale i evropské právo. Ekologům navíc vadí, že studii vypracovala firma, která chystá stavbu dvou úseků mikulovské varianty. "Již několik let se podílí na přípravě R52 přes Mikulov a těžko lze čekat, že by doporučila břeclavskou trasu,“ dodala Kubátová.

. Co má R52 za sebou?

leden 2003 – začal proces posuzování vlivu stavby rychlostní silnice R52 Pohořelice–Mikulov na životní prostředí (EIA)
červen 2005 – ministerstvo životního prostředí vydalo kladné stanovisko k EIA na mikulovskou variantu
srpen 2005 – občanské sdružení Nebojsa a vlastník nemovitosti podali žalobu proti souhlasnému stanovisku ministerstva
listopad 2006 – zastupitelstvo kraje schválilo územní plán Břeclavska s mikulovskou variantou R52
únor 2007 – Městský soud v Praze žalobu sdružení Nebojsa zamítl
listopad 2007 – odbor životního prostředí Městského úřadu v Mikulově vydal negativní stanovisko ke stavbě R52 s tím, že by poškodila v úseku od Perné k hranici ráz krajiny
únor 2008 – veřejný ochránce práv uzavřel své vyšetřování ve věci R52 s tím, že hodnocení vlivů na životní prostředí bylo sporné a zmatečné a nedošlo k posouzení všech variant
únor 2008 – kraj přijal usnesení, že bude dál prosazovat mikulovskou variantu

"Trochu to vypadá, že vznikla účelově, jen jako další argument pro mikulovskou variantu,“ prohlásil Pavel Přibyl z Hnutí Duha. Proč ji Ředitelství silnic a dálnic nezadalo někomu jinému? "Na konci loňského roku si ji od nás vyžádalo ministerstvo životního prostředí a chtělo ji mít hotovou už v lednu. Žádná jiná firma než HBH Projekt by nebyla schopna to tak rychle zvládnout,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.

"Nevidím v tom nic špatného. My jsme nic neposuzovali, jen jsme se snažili najít nejlepší trasu, kudy by silnice mohla vést kolem Břeclavi a pak k rakouským hranicím,“ hájil studii ředitel společnosti HBH Projekt Radovan Hrnčíř. Potvrdil však, že břeclavská trasa se jim skutečně zdá nevýhodná. Kraj i Ředitelství silnic a dálnic už mají námitek ekologů dost. Obzvlášť jim vadí, že se svými názory kritici jezdí až do Bruselu a zpochybňují tak financování stavby silnice z evropských fondů.

Klikatá cesta do Rakouska
"Evropská komise od nich získává nepravdivé informace, dokonce jí lžou,“ tvrdí náměstek hejtmana Milan Venclík. Ten je nyní s kolegy v Bruselu a říká, že i když tam jeli hlavně na Český ples, budou se tam bavit i o silnici Brno–Vídeň.

V Bruselu jsou nyní i pracovníci Ředitelství silnic a dálnic a podle jeho mluvčí tam vezli vyhledávací studii břeclavské varianty. Jako důkaz, že Česko prověřuje i jinou trasu. "Chystá se i srovnávací studie obou tras a tu již vypracuje pražská firma,“ dodala Vápeníková.

Příprava stavby zatím pokračuje. Je rozdělena do tří částí, první úsek vede z Pohořelic do Iváně, druhý z Iváně do Perné a třetí z Perné na státní hranice. "U první stavby jsme požádali o územní rozhodnutí a očekáváme jeho získání asi v září tohoto roku,“ vzkázala Vápeníková. U druhé stavby předpokládají vydání územního rozhodnutí za rok a u třetí letos v prosinci. "To znamená, že stavbu této silnice bychom mohli zahájit v roce 2011,“ dodala.

. Srovnání tras: pro a proti

Mikulovská trasa:
+ je zakreslená v uzemním plánu velkého územního celku Břeclavsko, ten by se musel při jiné variantě měnit
+ počítá s ní rakouská strana
+ vede po historické trase, kterou se jezdilo do Vídně už od dob Marie Terezie
– zatíží dopravou turisticky vyhledávanou oblast
– naruší pohled na Pálavu, jedno z nejpěknějších míst na jižní Moravě
– kamiony jedoucí do Polska si budou zkracovat cestu po silnici I/40 přes Lednicko-valtický areál

Břeclavská trasa:
+ automobily by déle jely po dálnici D2, která je málo dopravně využívaná
+ zmenšilo by se dopravní zatížení kolem Brna, kamiony směřující na sever Moravy a do Polska by pokračovaly na Hodonín
+ ekologové tvrdí, že by byla o několik miliard levnější, kraj to ovšem popírá
– cesta z Vídně do Brna by byla asi o 12 kilometrů delší
– kvůli železniční trati by se musely budovat vysoké náspy
– vedla by přes Lednicko-valtický areál